Tantra-jóga pro ženy na Blog.cz

Jelikož se tantra dotýká naší nejsilnější životní energie, tedy sexuální, najdeme zde léčivé aspekty na mnoha úrovních . Následující výčet je tedy pouze empirickým shrnutím možných benefitů a zásahů a zdaleka nemůže postihnout celý léčivý proces, se kterým se můžeme potkat, když se dá do pohybu tato "ohnivá energie". Vše v tantře se odehrává skrze přímý přítomný prožitek . Jakákoliv následná kategorizace do pojmů je omezující, neb vše je propojeno se vším a např. ozdravění naší osobní sexuality, posílení našich fyzických orgánů, je přínosem pro potenciální partnerský vztah, právě tak jako napojení na naši intuici a tělesné pocity nás vede k moudřejším rozhodnutím v partnerském či zcela běžném praktickém životě.

Podpora individuální sexuální energie
Ozdravění pohlavních orgánů, přísun nové energie a odstranění bloků, které nám mnohdy roky brání v otevřeném prožitku radosti.

Láskyplné přijetí nedokonalostí vlastního těla, odhození falešného studu, podpora sebevědomí, důraz na hodnoty vnitřní krásy a vyzařování namísto společenské "masky",tedy sociální zdravé chování a nalezení hodnoty ve vztahu k okolí
Sdílení intimity ve dvou a léčení partnerských vztahů.

Porozumnění a hlavně přímé procítění polarity muž a žena, pochopení, kdy a jak energie mezi dvěmi jedinci proudí či kde je zablokována.

Posun našeho řídícího centra zpátky do břicha, pánve, vyživení ženského či naopak mužského pólu bytí. Tantra vyživuje především pól ženský, a to i u mužů. V páru však uznává ideál Shivy a Shakti, jejich specifiku, uctívá joni i lingam a jejich posvátné spojení jako symbol celistvosti a dvou aspektů každého jedince.
Propojení s celkem , podpora spirituality, svobody a tranzovních léčivých stavů.

Cílem řady tantrických technik je očista našeho hlavního energetického kanálu v oblasti páteře. Jde nejen o o harmonii mezi jednotlivými centry, jejich vyváženému nasycení energií, ale o posílání energií i do vyšších "duchovních center. Tělo zde zůstává "chrámem", místem, ze kterého neutíkáme, ale naopak je plně využíváme k meditaci. Tantra se věnuje ozdravění a obnovení základních kamenů našeho energetického těla, dotýká se i našich temnot a třináctých komnat, zákazů a studů, ukotvuje člověka ve fyzickém těle a realitě.Obrazně řečeno, v ideálním stavu stojíme nohama pevně na zemi, čerpáme z energie jejího ohnivého jádra, a hlava dosahuje do oblak.

Možnost tantrické praxe
S tantrickým učením se můžeme setkat v mnoha podobách. Jiný charakter mají kurzy párové tantry, jiný ženské skupiny, jiný skupiny smíšené. Můžeme se individuálně věnovat dechovým cvičením a prací s vlastní sexuální energií, na trhu je dostatek kvalitní tantrické literatury, která provádí řadou krásných rituálů (např. Margo Anand - Umění sexuální extáze a Umění sexuální magie) Najdeme u nás i kurzy tantrajogy, v současné době např. velmi populárního a účinného tantrického cvičení pro ženy "Mohendžodaro", můžeme zkusit zajít na tantrickou masáž či se ji sami učit provádět. V tomto smyslu je v Čechách skutečně velmi kvalitní nabídka "tantrického vzdělávání", rádi zde díky otevřenosti a zápalu pro věc bez předsudků pracují i zahraniční lektoři.

Účinky těchto cvičení z dávné tradice jsou silné, i když samotné cvičení je velmi jemné. Skrze prožití fyzické pozice, ásány, se k ženě postupně dostává i obsah této pozice, vyplývající z moudrosti samotného těla. Výhodou je to, že se žena může vydat na tuto cestu sama, prožít své vlastní tělo a cestu bez rušivých vlivů, v intimitě sama se sebou. V určité etapě hledání je toto vnitřní ztišení a bezpečné útočiště nezbytné. Další výhodou je jemnost práce se sexuální energií pro ty, které si nejdříve chtějí prožít a pročistit svůj vlastní "chrám těla", než se vystaví konfrontaci s mužskou energií a vnějším světem. Sexuální energie je tu vnímána bez potřeby nahoty, čistě ve své energetické jemné podobě. Díky cvičení pánevního dna, práci s pánevní pumpou a celkovému oživení pánve, bříška, dělohy cíleným vedením dechu, se k ženě dostávají dávno odříznuté prožitky a emoce. Každá asana nese v sobě část ženského příběhu, ženského způsobu bytí. Od základního úkolu až po nalezení vědomého ženství. Děje se tak postupně, pocity a obsahy přicházejí tak, jak se mění pozice těla. Žena si tak s každou tělesnou pozicí a jejím prodýcháním, uvědomuje své omezení a bloky, prožije je a dostává se dál, aby konečně mohla objevit i své dary. Cílem cvičení je za prvé ozdravění ženství, napojení na nejsilnější energetický zdroj (který není v hlavě), nalezení své síly, a v konečném důsledku probuzení nové ženy. Ženy dávající, přející a pečující o vše živé. Pokud znovu nalezne tento stav, léčí sebe, rodinu i Zemi jen tím, že je přirozená. Je to krásný proces, který je umocněn cvičením a spolubytím s dalšími ženami. Toto vědomé cvičení, jež se stává vyživující meditací, provází ženu nejen v další možné tantrické praxi, ale i v běžném životě, mateřství, partnerství .

Dotek v pozornosti
Pokud vnímáme opravdu svoje tělo a doteky, odpojíme se postupně od řízení mysli a svoji pozornost přesuneme k přítomnému prožit ku.. Pokud je pozornost toho, kdo nám dotek poskytuje věnována určité části těla, směřuje tam energie obou zúčastněných. Posíláme tomu místu společně vědomí. Děje se tak na úrovni celého těla, od hlavy, až po plosky nohou. V našem těle jsou riziková místa, energetické brány, které volají po pozornosti naléhavěji. Buď se tam energie nedostává, nebo se tam hromadí. Celotělní masáž v pozornosti je tak doslova průzkumným úkolem, přerozdělováním, harmonizací.Celý proces je zároveň meditací a spolubytím obou zůčastněných, při kterém vnímáme základní vjemy jako je dech, teplo, tlak, mrazení, příjemné vzrušení.Už takto provedená relaxační masáž celého těla, aniž bychom se zvláště věnovali erotogenním zónám či pohlaví, je tantrickou léčivou masáží.

Nárůst energie -uvolnění v potěšení
Prožitek potěšení je vlastně vzbuzenou a vzrůstající energií, při čemž se tělo nestahuje, ale naopak se v důvěře otevírá. Někdy si nejdřívě musíme uvědomit, co tvoří naše hranice, co nás svazuje a brání v rozšíření. Pokud se uvolníme, odevzdáme se vyšší moudrosti těla, která není svazována kulturou naší výchovy, rodinnými přesvědčeními či předchozími zraněními. Napojíme se na spontánnost, autentičnost a pravdivost.. Zvláště u žen se pocity potěšení a radosti dostaví už na terciálních či sekundárních erotogenních zónách. Jsou to přesně ty oblasti, které sice nejsou přímo zdrojem, ale podporují tok energie . Zatímco u někoho se projeví při masáži plosek nohou, kotníků, u jiného najdeme zdroj např. na kostrči, učních lalůčcích, na šíji či vnitřní straně stehen. Jemná smyslná masáž podporuje naši radost a pozitivní prožívání těla. Fantazie, hravost a kreativita v doteku může být doslova elixírem pro unavenou duši. Potěšení, které vnímá naše tělo, z nás následně může vyzařovat ven pro jiné. , narozdíl od sebeobviňování či odpírání si až sebemrskačství, což je někdy průvodním jevem duchovních hledačů.

Intimní masáž - silný energetický zdroj
Když tělo volá SOS, je to nejsilnější zdroj k oživení, který je k dispozici. Pokud ovšem nepropadne tělo jakési letargii a neodpojí se. Tady pomůže trpělivost, pozorností, láskou a přijetím přilákat dotyčného nazpět k vnímání prožitku. Bez naléhání a jemně, abychom se pak mohli vrátit ke zdroji . K intimní masáži přistupujeme vždy až ve stavu důvěry a plného propojení srdcem. Jedná se o hluboký vstup do intimity člověka, který je vedený rituálně, s empatií a s úctou. Tantra využívá sexuální energie k prožitku, jenž by měl člověku navodit vyšší energetický stav, rozšiřující se postupně do celého těla. Věnujeme -li tedy pozornost pohlaví, tak v tomto rámci a s tímto záměrem. Tantra ze samé podstaty svého učení může vstoupit tam, kam běžná terapie nechodí. Prvním krokem je tedy zpracovat a dovolit si ono neznámo, přistupovat ke svému tělu posvátně a chápat prožitek potěšení a sexuální radosti jako nepopiratelné právo každé bytosti. Takto chápaná masáž není náhradou sexuálních intimních vztahů, ale velmi jemnou terapii na úrovni duše. Tento rituál nám dovolí prožít svoji sexualitu v čistém stavu bez osobního zatížení a partnerské manipulace. Cílem je zkvalitnění prožitku a jeho rozšíření do celého těla, objevení nových dimenzí v nás.

Sexuální magie a alchymie
Není ničím jiným než vědomou prací s touto nakumulovanou energií, která proudí páteří především k srdci a k centru vědomí až k vyššímu propojení na temeni .Její účinek je silný. Energie ohně, která dokáže vytvořit nový život, dokáže prosvětlovat naši intuici a dovoluje nám prožívat extatické meditační stavy, prorazí nevyjádřené emoce, dá svobodu hlasu, můžeme pocítit stavy propojení s celkem, splynutí, beztíže. Naše energetické tělo, pokud pustíme, pokud si to dovolíme, se rozšiřuje podobně jako při jiných tranzovních technikách daleko za hranici kůže, fyzického těla. V rovině tělesných vjemů se můžeme zaměřit na propojení jinové a jangové části sexuality, či jinak řečeno minusového a plusového bodu. Jiná místa těla a pohlavních orgánů znamenají ono ženské, receptivní sebenaplňující vnímání sexuality, jiná jsou při stimulaci plusová, aktivně výbojná, mužská. Pokud dokážeme vybalancovat jejich vnímání, dochází k jakési integraci uvnitř našeho těla, ke zcela novému prožitku silné energie, která nesměřuje k orgasmickému uvolnění, k výkonu či hmatatelnému výsledku s koncem, ale k rozšíření extáze až za hranice fyzického těla, za hranici známého. A rovněž k prožitku nepomíjivé plnosti a hojnosti. I když jde o pokročilejší stavy vědomí, v tantře jich může být právě díky silnému "zdroji" dosaženo velmi rychle u těch, kteří jsou vnímaví a mají zkušenost s nějakým druhem meditace. I když se může jevit v tomto pojetí člověk jako energetický čip, baterie s minus a plus, lidský tantrický rozměr dostává jakýkoliv riuál právě tím, že jsme v neustálém kontaktu se svým srdcem, laskaví, citliví a empatičtí . Tento prožitek extáze bez cíle a orgasmu je velmi ozdravný pro ženu i muže

Sexuální terapie traumat
V oblasti intimity neseme často nevědomá zranění a omezení, které se jako tělesný vtisk usazují do tkání těla v dané oblasti. Speciální léčení tedy znamená vnést znovu do těchto míst pozornost, čisté vědomí. Dotek, tlak či vibrace různé intenzity umožní evokovat a vyvolat dávno zasunutou emoci a přinést ji na světlo, prožít, uvědomit a např. pomocí dechu či hlasu ji vypustit. Mohou to být veškeré formy sexuální manipulace, zneužívání na fyzické či duchovní úrovni, porod či trauma z potratu. To vše se ukládá v tkáni, i když mysl tento atak dávno vytěsnila. Na našem prameni energie sedí pomyslný "žabák" a my o něm nevíme. Jedná se o velmi účinné a hluboké léčení, kdy klient již není v roli pasivní oběti, ale stává se zodpovědným za své léčení. Pokud žije v "polozamrzlém" stavu, sám začne dříve či později nutkavě pociťovat onen stav "nežití" či přežívání. Takovéto léčení nemusí mít nutně podobu dramat, jako spíše vědomé a klidné pozornosti, naslouchání, jež věnujeme klientovi a jeho tělesnému i případně evokovanému duševnímu prožitku. Vytvoříme tak bezpečný a srdcem podporujíci prostor pro prožití staré emoce, bez jakékoliv naší tzv. záchranné intervence. Po opakovaném léčení se může uvolnit proud pozitivní životní energie, který se projeví v mnoha oblastech jeho života a vitality, v novém prožitku sexuality, v jiném přijímání partnera atd. Pro ženy je často průlomem zcitlivění a návratu k vnitřní joni, tajemného bodu G a s tím spojený prožitek hlubšího vnitřního orgasmu namísto vnějšího prožitku vybuzeného drážděním klitorisu. Napojuje se na mnohem hlubší archetypální sílu, která jí byla zraněními či její vlastním stažením odepřena. Vliv takového bazálního prožitku na psychiku a stabilitu ženy, její plnosti a síly dávat, stále ještě není plně doceněn. Frigidní či nonorgasmická žena není neměnnou a vůbec ne nutnou diagnózou v procentuálních statistikách, je jen smutným dědictvím a výsledkem předávaného stavu ženství po stovkách let stažení se, skrývání, uzavírání před zraněním, odhalením či odsouzením. U mužů může být problémem ambivalentní vztah k vlastnímu penisu a mužské síle vůbec, pocity zahanbení a nedostatečnosti. Nesou si tak nevědomé dědictví vlastních matek, a vlastního útěku od síly a vlivu otců. Tantra v podobě doteku, rituálu uctění a přijetí, je účinným nástrojem k léčbě těchto nejhlubších nevědomých vzorců.

autor
Helena Křováková

Ve skriptech Školy umění Tatra jógy jsem se dočetla, že asánu odevzdání můžeme používat v bezvýchodných životních situacích, kdy je potřeba se odevzdat osudu bez tázání, bez ptaní. Dozvěděla jsem se také, že odevzdání podporuje kreativitu.

Často se mi stává, že když čtu moudrá slova, vnímám je pouze očima. Mám pocit, že jim rozumím a souhlasím s nimi, avšak neprožiji si je naplno. Ve skutečnosti je chápu pouze povrchně, nezasáhnou můj vnitřní svět. Díky propojení cvičení Mohendžodára s Oshovým výcvikem se mi podařilo alespoň pár moudrých myšlenek skutečně pochopit, prožít a aplikovat je do běžného života. Dá se říci, že jsem našla cestu, která vede ke "štěstí". Nemluvím však o té podobě štěstí, kterou zachycují romány červené knihovny. Mluvím o tom štěstí, které je založeno na pochopení a prožití mé osobní svobody. K tomu, abych alespoň zčásti tuto svobodu mohla prožít, mi hodně pomohla šestá asána; asána odevzdání.

Fyzicé provedení asány: Klečím, ruce mám spojeny před hlavou, čelem se dotýkám země. S nádechem zatáhnu pánevní dno a stisknu spojené ruce. S výdechem pánevní dno uvolňuji, ruce přesunuji do týla.

Aspekty spojené s touto asánou: Žena hospodyně a žena bordelářka

Psychické procesy, které mě dovedly k tomu, zabývat se touto asánou:

Před setkáním v druhém ročníku školy Mohendžodáro, na kterém jsme se měli zabývat šestou asánou, se u mě objevily dva zdravotní problémy. Měla jsem polyp v děloze a díky tomu u mě došlo k časnému potratu. Podotýkám, že o dítě se s manželem snažíme už druhý rok. Před odjezdem na Mohendžodáro jsem o potratu nevěděla, ale cítila jsem velkou duševní nepohodu. Díky polypu jsem takřka stále krvácela.

V průběhu setkání jsem u sebe pozorovala velkou emoční citlivost, až labilitu. Měla jsem tendence upadat do velké sebelítosti a podléhat strachům o svůj zdravotní stav.
Když jsme se učily cvičit šestou asánu, rozuměla jsem její důležitosti, ale uvnitř mě zatím ještě nezasáhla.

Po návratu z Mohendžodára jsem hned odjela na část Oshova výcviku, která byla zaměřena na pochopení a posílení druhé čakry. Upadla jsem tam do velkého emočního zmatku. Dodnes jsem vděčná za zásah lektorky, která mi v době největší krize zabránila utápět se v "mé životní tragédii". Tento její výrok nastartoval můj ozdravný proces. Po příjezdu domů a po návštěvě gynekologa jsem byla krátkou dobu v podezření, že mám mimoděložní těhotenství. Následně se vyjasnilo, že mám polyp a že jsem prožila časný potrat. V tu dobu jsem často cvičila právě asánu odevzdání, která mi velmi pomáhala. Protože bylo léto a já bydlím uprostřed krásné přírody, chodila jsem po příjezdu domů cvičit asánu odevzdání ven. Stále jsem přitom prožívala velmi silné emoce, které jsem prostě jen pouštěla do země, aniž bych se snažila o cokoliv jiného. Jsem přesvědčena, že obyvatelé žijící v okolí lesů, v nichž jsem cvičila, se dodnes domnívají, že tam buď straší, nebo zde přežívá nějaký pacient z psychiatrické léčebny.

Poté, co jsem vypustila většinu těch silných emocí, jsem pak trávila dlouhou dobu v asáně odevzdání bez hnutí. Ta poloha mi byla velmi příjemná. V běžném životě, kde jsem často v roli hybatele a bojovníka, pocit odevzdání často nezažívám. Ani v té době jsem ještě zcela nechápala, co přesně pojem "odevzdání" znamená. Jen mi bylo v té poloze dobře. Díky asáně jsem dokázala rozpouštět smutek z dosud nenaplněného mateřství a také obavy z operace, která mě čekla.

Po překonání aktuálních zdravotních problémů a po operaci jsem cvičila asánu odevzdání už méně a zaměřila jsem se na zažití ostatních asán. Ale proces, který vedl k pochopení asány odevzdání, už probíhal a probíhá v podstatě dodnes.

Klíčová slova, pojmy a příběhy k pochopení pojmu "odevzdání"

• Karta s názvem "Splývání s proudem"
Vzhledem k tomu, že jsem v běžném životě velice výkonná a snažím se mít vše plně pod kontrolou, uvědomila jsem si, jak je pro mě těžké, odevzdávat situace, se kterými si nevím rady. Vždyť se vším si přece dokážu poradit! Proč bych to měla odevzdávat? Copak jsem "mouchy snězte si mě" a slaboch, který jen čeká, jak situace dopadne, aniž by něco udělal? To bylo něco, čemu jsem pořád nedokázala porozumět…Proč nebojovat a proč přijímat, že jde jediné, co mohu udělat, je odevzdat? Na to jsem našla odpověď prostřednictví karty z Osho zen tarotu. Název karty byl "Splývání s proudem".

Když říkám "staň se vodou", mám na mysli staň se proudem; neuvízni na jednom místě. Pohybuj se a pohybuj se jako voda.

Lao-c´říká: cesta Tao je cesta vody. Pohybuje se jako voda. A jak se pohybuje voda? Řeka? Na jejím pohybu je několik krásných věcí. Jednou z nich je, že vždy směřuje do hloubky, vždy vyhledává tu nejspodnější zem. Je nenáročná; netouží po tom být první, chce být poslední.

Pamatuj, co řekl Ježíš: "Ti, co jsou zde poslední, budou v mém božím království první."
Mluví o cestě Tao, cestě vody - není to jen zmínka nebo náhodná souvislost, skutečně o ní mluví. Buď poslední, buď nenáročný. Ctižádost je cesta do kopce. Voda teče dolů, vyhledává tu nejnižší úroveň, chce být bezejmenná. Nechce si dokazovat svou jedinečnost, výjimečnost, výlučnost. Nemá žádné ego.

Osho Take it Easy, Volume 1, Kapitola 14
V komentáři ke kartě je také napsáno, že jde o to ovládnout umění být pasivní a přijímající, ANIŽ BYCH BYLA OTUPĚLÁ A OSPALÁ. Pokud splývám s proudem, nenapadne mě říct, že něco "nemám ráda", nebo, že bych radši "šla jinudy.." Důležitá pro mne také byla informace, v každém okamžiku svého života se mohu rozhodnout, zda vstoupím do vod života a nechám se unášet, nebo se budu pokoušet plavat proti proudu. Mám nechat pocitu uvolnění a důvěry zesílit; všechno se děje tak, jak má.

Uvědomila jsem si, jak velmi mě unavovalo být v životě pořád ta, která vše zvládne, zařídí, umí, vyřeší. A taky jsem si uvědomila, proč jsem vlastně hrála tuhle roli. Každý člověk chce být milován a přijímán společností. Už moji rodiče do mě vsadili tuhle potřebu "zachraňovat" jejich manželství a dobré vztahy v rodině. Pak to šlo dál, takže zachraňuji všechny, kteří se jen trochu nechají. Místo, abych relaxovala, zachraňuji. Místo, abych si užívala, žiji v neustálém napětí, co všechno dnes ještě musím zvládnout a co jsem nestihla.

S touto Oshovou technikou jsem ze začátku bojovala. Vůbec jsem se v ní nedokázala uvolnit a obzvlášť ve fázi "přijímání" mě velmi bolela záda. Pochopila jsem, že budu muset přijmout hlavně to, že neumím přijímat. A že si vůbec budu muset hodně věcí odpustit. Cítila jsem se sama před sebou hodně nedokonalá a tento pocit nedokonalosti u mne často blokoval proces přijímání. "Vždyť já si nezasloužím, abych byla šťastná, bohatá, úspěšná…Nezasloužím si "dostávat".

Prostřednictvím této meditace jsem se pomalu učila, že si přijímání vesmírné energie nejen zasloužím, ale že si dokážu plně prožít napojení na tuto energii. Provádění Nada Brahmy mi navíc přinášelo úlevný klid a spočinutí v sobě.

Při cvičení v nádechové pozici jsem po vyplavení emocí začala prociťovat stavy pokory, které ke mně pak přicházely. Měla jsem pocit, že se vsakuji do Země. Uvědomila jsem si, že Země je Matka, která mě nikdy neopustí a nezklame. Má pro mne pochopení, důvěřuje mi a dává mi potřebnou sílu a oporu. Já pak mohu setřást závislosti na lidech, kteří žijí v mém okolí, a postavit se na vlastní nohy. Vždyť pod nohama mám právě Matku Zemi. Zajímavé pro mne bylo zjištění, že jsem celý život vyhledávala ve svém životě nějakou osobu, která by byla "jen moje", ať už to byly kamarádky, nebo potom partneři. Ta potřeba vlastnictví byla spojena s pocitem osamělosti. A jak hezky píše Osho v komentáři k další kartě s názvem SEN.:

"Sami přicházíme na tento svět, sami odcházíme.Veškerá společnost je iluze. Samotná myšlenka naší společnosti vychází z toho, že jsme sami a samota nás bolí. Chceme svou samotu utopit ve vztazích..."
Osho Take it Easy, Volume 2, Kapitola 1

Změny, které mi cvičení a meditace přinesly do života:

• Začala jsem chápat důležitost a význam aspektů šesté asány (hospodyně x bordelářka). Do této doby nikdy necítila potřebu "starat se o teplo domácího krbu", vařit a hledat nové trendy, jak zvelebit náš dům. Odůvodňovala jsem to svým velkým pracovním vytížením a nedostatkem času. Díky cvičení jsem začala vnímat, že pokora a eliminování ctižádosti mi může uvnitř vytvořit prostor k prožívání aspektu hospodyně se všemi významy, které k tomuto aspektu náležejí.

• Začala jsem si vážit svého volného času. Vzhledem k tomu, že jsem donedávna měla tři zaměstnání a do toho jsme přestavovali dům, byla jsem velmi pracovně vytížená. Jsem relativně zdravý člověk, ale když té únavy bylo už příliš, dostávala jsem různé nemoci, které se mi celý život vyhýbaly. Prostřednictvím hledání pokory v sobě, díky zastavení se a odevzdávání všeho, co jsem ve svém životě nedokázala vyřešit, vyplynulo jednoduché rozhodnutí. Dala jsem výpověď v jedné i druhé práci a začala jsem se věnovat naplno té třetí, mé vlastí lektorské činnosti a rozvoje našeho vlastního obchodu. Každý den si pak mohu řídit podle mého vlastního rozhodnutí. Ráno věnuji alespoň hodinu, či dvě čas sobě - cvičení, meditaci, pobytu v přírodě.

• Změnila jsem postoj k partnerovi a k prožívání partnerského vztahu. Ač se s partnerem máme velmi rádi, náš partnerský vztah byl od svého počátku velmi problematický. Vzhledem k okolnostem toho vztahu a vzhledem ke své závislosti na partnerovi jsem se opět ocitla v roli záchranáře a matky - ochranitelky. Na druhou stranu však umím být velmi kritická a nepříjemná, když muž nepostupuje a nerozvíjí sám sebe podle mých představ. Tuto svoji chybu a určitý manipulativní nátlak, který vyvíjím, jsem si dlouho neuvědomovala. Vždycky jsem za problémy ve vztahu dávala vinu především jemu. Díky Oshově výcviku, který změny mého postoje nastartoval, a díky Mohnedžodáru, které mi prostřednictvím cvičení dalo prostor tyto změny pochopit a uchopit, pomalu vztah k partnerovi měním. Učím se dávat mu větší důvěru, svobodu a hlavně dopřávat sama sobě prostor, kdy se zabývám pouze sama sebou, aniž bych řešila jeho. Ze své role matky ochranitelky a zachranářky se pomalu dostávám k roli ženy a partnerky.

• Měním svůj postoj sama k sobě. Nejde jen o změnu vztahu ke svému tělu a vnímání samy sebe jako krásné ženy. To souvisí hlavně s cvičením první asány. Ale učím se relaxovat ve chvílích, kdy mě moje hyperaktivita žene od prožitku k výkonu. Kdy mé myšlenky utíkají ke všemu, co bych měla stihnout a k činnosti, která mě láká. Tohle je nejtěžší část, kterou jsem ještě nezvládla. Ale cítím, že už se mám natolik ráda, abych si dala čas a trpělivost, která je k této změně zapotřebí. Symbolem této změny je můj už zmiňovaný postoj k mateřství. Toužím po dítěti, ale vlastně si ani neuvědomuji, co to je, to mateřství. Nenašla jsem si pravý význam toho, po čem vlastně toužím. Všichni mí vrstevníci mají dítě, tak já bych ho měla mít také…A musím ho mít hned, co nejdřív. Když to pak nevyjde, jsem nešťastná, trápím sebe i partnera. V tomto koloběhu jsem se ocitla a hledám cestu, jak se z něho dostanu ven. Dosud před každou menstruací napjatě počítám dny a doufám v to, že nepřijde. Uvědomuji si, že tento stav mé otěhotnění blokuje a držím si pěsti, abych z toho kruhu dokázala vystoupit. Věřím tomu, že cvičení a meditace mi mohou pomoci.

Tímto chci poděkovat všem lektorům Mohnedžodára, za to, že tento systém, který může pomoci každé ženě, předávají dál.

Ma Deva Pranama; Sami Nand Shunyam: Škola umění Tatra Jógy, stupeň II, vydáno vlastním nákladem, Lažánky 2011

Ma Deva Pranama; Sami Nand Shunyam: Metodická skripta Tatra jógy pro ženy, vydáno vlastním nákladem, Lažánky 2011

Osho: Od smrti k nesmrtelnosti, Pragma 1996

Osho: Osho Zen Tarot, Synergie, 2002/10

Asi po roce cvičení:zlepšení a zjemnění pleti v obličeji a v okolí nosu se mi již netvoří žádné komedony(malé černé tečky).Pevnější prsa. Bříško je krásně ploché, protože se procvičují svaly které se u jiného cvičení neprocvičí. Je to dokonce jednodušší a účinnější způsob zpevnění bříška než je upotit u nějakého posilování. Zní to jako pohádka,ale 20min. cvičení denně stačí. Tolik času denně si každá žena opravdu může věnovat. Jednou až dvakrát týdě docházkový kurz a výsledek se určitě dříve,nebo později dostaví. Také mám napjatější a pevnější kůži v oblasti boků a hýždí.Oblečení
lépe padne a cítím se skvěle. Pevnější pánevní dno. Cvičila jsem celý svůj život,ale jiné cvičení ani joga,ani cvičení zdravotní sestry Mojžíšové se účinkům cvičení Mohendžodáro nevyrovnají.Lepší ucelený program zaměřený na
ženu jsem nepoznala.Na cvičení zdravotní sestry Mojžíšové nedám dopustit(mám doma knížku a praktikovala jsem jej) je dobrý doplněk ke cvičení Mohendžodáro. Z vlastní zkušenosti mohu říct že cvičení Mohendžodáro se
nevyrovná.

Žádné jiné cvičení neprobudí v ženě jiskru-vnitřní oheň,vášeň-život. Když v ženě není život,nemůže dát ani život novému člověku. Není možné dát něco,co sama nemám. Myslím že je to hlavní problém dnešních mladých žen,které
nemohou otěhotnět. Je to ten oheň který udržuje Bohyně Vestálka. Oheň ke kterému se každý muž
rád vrací,oheň který tvoří to správné teplo celého domova.Kde je vyhaslá žena,je vyhaslý celý domov-chybí teplo které drží pohromadě celou rodinu. Je to vnitřní síla a oheň který v sobě může probudit každá žena,která opravdu
chce,nebojí se změny a je ochotna sama sobě věnovat trochu času a pozornosti. Svůj čas nikomu nedlužíme,záleží na každém jak si se svým časem naloží.

Kdysi dávno mi můj kamarád který hodně cestoval po světě a také poznal hodně žen říkal, že některé ženy jsou uvnitř těla chladné-studené a některé hoří. Ptala jsem se ho jak je to možné? Vždyt uvnitř těla má přeci každý
teplo nějakých 37 C ? Také jsem si myslela že kamarád cestovatel dělí ženy podle místa jejich původu třeba jestli jsou ze severu,nebo z jihu. Dnes vím že mluvil o vnitřním ohni. Mohedžodáro umí vnitřní oheň probudit v každé ženě.

Jsem ráda,že cvičení Mohendžodáro do Evropy přivezla právě česká žena Mudr. Monika Síčová. Dovezla českým ženám opravdu poklad- klenot.

Mohendžodáro umí zažehnout jiskru a rozpálit oheň i v ženách kde je uhaslý oheň po několik generací po ženské genetické linii Naše maminky,babičky,prababičky pomalu vyhasínaly. Asi nebylo možné žít ve válkách a v patriarchální společnosti jinak. Většinou jen přežívaly a existovaly.Tak dostávala generace po generaci méně a méně. Ženy bez energie a vnitřního ohně už ani neměly co dát dalším generacím. Nikdo nemůže dávat co sám nemá. Dnes žijeme v moderní době se spoustou vymožeností,ale přesto mnoho žen jen přežívá a existuje.Jsem velice ráda a vděčná že v ČR máme. Mohendžodáro,které umí v ženách rozpálit oheň ,který byl někde vyhaslý i po několik generací. Je radost pozorovat jiné ženy které také cvičí Mohendžodáro. Jak rozkvétají a vyzařuje z nich jejich síla,láska,vášeň a radost ze života. Jak vnitřní krása vyzařuje na povrch. To vše umí Mohendžodáro jako nějaké kouzlo . Na každé ženě,která cvičí Mohendžodáro je to vidět. Je to opravdu ozdravující a zkrášlující cvičení,které se uchovalo ze starých kultur.Moudrá bohyně matka umí vždy něco uchovat i na horší časy.

Každá žena je Bohyně,která v sobě může znovu probudit to, co bylo po generace ztraceno.Stačí chtít. Mohendžodáro je tady a ted a je dostupné každé ženě,která chce probudit svou životní vnitřní sílu. Stačí se jen opravdu rozhodnout a přijmout fakt,že se potřebujeme učit. Od života musíme chtít víc než jen přežívat.

S láskou

Blanka Milevová

Milé Dámy,

vypsali jsme nové čtyřdenní kursy tantra-jógy. Jedná se o skvost mezi základními kursy. A to díky času, který budeme mít. Naučíte se kompletní znalost úvodu do tantra jógy. Projdeme všechny čtyři základní ásany, celý Mateřský okruh. Budeme mít na sebe dostatek času. Jedná se také o vynikající možnost, jak se připravit na celoroční školu Umění tantra jógy, která vypukne opět konce listopadu 2011.

21. - 25. září 2011

19.- 23. 10. 2011
9.11.- 13.11. 2011

Místo konání: Meditační centrum Lažánky
Cena: 3.980 Kč, zahrnuje program, ubytování na vícelůžkových pokojích či ve společných prostorech a stravu
Cena zahrnuje: 3.500 Kč lektorné, 480 Kč ubytování a strava
(60 Kč/den/ubytování a 60 Kč/den/strava - cena je režijní a velmi nízká, jedná se o náš vlastní profesionální objekt pro konání kursů - Meditační centrum Lažánky, v chráněné krajinné oblasti Bílého Potoka)

Lektorský tým: Ma Deva Tantra, Shunyam a Pranama
Kurs začíná vždy první den v 19:00 a končí v neděli 13:00 obědem
Přihlašování:
http://www.mohendzodaro.cz/prihlaska/formular.php

Program:
Tantra-joga pro ženy, cvičení Mateřského okruhu, cvičení Mohendžodáro
Práce s čakrami, čakrové léčení, tanec čaker, zvuky čaker, dýchání do čaker
Osho meditace
Léčení ženského zdraví, odstraňování problémů ženských orgánů
Kompletní a systematické pojednání o nácviku praktické tantra-jógy
Naučíme se rozvádět a používat svou vlastní sexuální energii, abychom zlepšili své zdraví a prodloužili svůj život.

Budeme se mimo jiné zabývat těmito tématy:
Jak komunikovat se svou vnitřní ženou.
Jak porozumět vnitřním procesům ženy
Jak se ponořit do meditace a do hloubky duše
Jak pracovat se svou sexuální energií
Jak rozvádět energii z pánve do celého těla
Jak porozumět devíti aspektům ženy
Jak posílit pánevní dno
Jak zkvalitnit milování
Jak dosáhnout orgasmu
Jak navýšit své vědomí

Narodila jsem se jako hodná holka. Hodná holka, která nezlobí a vždycky dělá to, co se od ní očekává. Následovala jsem svůj vnitřní hlas, o kterém jsem si myslela, že je to intuice a to jen moje ego žádalo další a další důkazy toho, že jsem úplně nejlepší. A můj vnitřní muž jásal nad dalšími a dalšími úspěchy a žádný cíl pro něj nebyl nemožný. Moje babička mě vždycky jako malou holku před vystupováním z vlaku varovala: "Z rozjetého vlaku se, Helenko nevystupuje, vypadneš za jízdy a bude Tě to bolet." No a tak se stalo, že jsem před lety z "rozjetého vlaku" svého života vypadla a hodně to bolelo, ale já jsem díky tomu potkala mnoho skvělých lidí a kamarádů, kteří měli podobný záměr. Přijít na to: Kdo Já jsem.

Kdybyste se mě před lety zeptali, kde beru energii, kde dobíjím baterie, co mě posiluje, bez zaváhání bych odpověděla, že je dobíjím v přírodě. Neměla jsem vůbec ponětí o tom, že tou největší inspirací a "baterkou" můžu být vlastně já sama pro sebe. Že mé Srdce může být tou živnou půdou pro semínka mých rozhodnutí a přání. A že může být velmi úrodné, tvořivé a láskyplné. Díky tomu mohu být tvůrcem svého života a já jsem se také, i díky tantra józe pro ženy Mohendžodáro, stala vědomým tvůrcem své reality, svého života.

Když nám Monika v lednu řekla o soustředění a že je potřeba napsat a odevzdat práci na téma, jakým přínosem pro mě roční škola byla, tak jsem se zhrozila. No, už jsem hrozně dávno nepsala žádnou práci a možná, že ještě nikdy jsem nepsala o osobních prožitcích. Stále jsem psaní odkládala a psát jsem začala teprve o víkendu před samotným soustředěním. Teď ale věřím tomu, že i to mělo svůj velmi hluboký důvod. Nemohla bych tu totiž napsat potvrzení o tom, že cvičení má mnohostranné účinky a také otevírá cestu k orgasmu a milování jako láskyplné cestě životem. Tento prožitek jsem si dopřála právě tento víkend, kdy se vrátil přítel po 8 měsících z mise a jeho reakce a reakce mého těla to potvrdily.

Pro lepší vyjádření bych svoje pozorování z celoroční školy rozdělila na část o prožitcích ze samotných kurzů a na část o tom, co škola přinesla do mého života.
Ve skutečnosti se však obě části prolínají, protože to, co si dovolím v úzkém kruhu žen a díky bezpečí tohoto ženského kruhu prožívat, zažít a sdílet, se následně v mém životě projevuje a odráží, tzn., že to v realitě samotné žiji. Bez toho by škola pro mě postrádala smysl a stala by se pouhým inkubátorem, kam bych si jen jezdila pro energii a sílu svůj život a jeho realitu jen snášet. Ale jak známo, jediné, co můžeme ve svém životě změnit, jsou naše přístupy a tak se je v duchu svých prožitků ze školy snažím měnit i ve svém životě.

Zážitky z kurzů
Asi nejintenzivnější prožitky jsem měla v dynamických meditacích. Zmíním se jen o dvou z nich. Narodila jsem se 8. září, ale v rodném listě mám 9. září. To proto, že nikdo před lety nepovažoval hodinu a den zrození za důležitý. Já sama jsem teprve před 2 lety začala zjišťovat okolnosti a podrobnosti mého narození a přiznám se, že mě to tak trochu oslabovalo. V neděli ráno, 7. listopadu jsem v dynamické meditaci zažila znovu okamžik svého zrození. Ve fázi STOP jsem naprosto jasně cítila tento den, 8.9. - den mého zrození. Cítila jsem svůj zdroj, jak mě vede na cestě sem, na Zemi, provází mě a vede. Můj Anděl strážný mě konejšil a laskal. Zalekla jsem se toho a začala jsem se bát, přestávala jsem dýchat, ale ONI mě konejšili: "Dýchej, dýchej, to je život, to jsi si vybrala a tady teď bude Tvoje cesta. Já jsem Tvá matka, Tvůj zdroj, nikdy Tě neopustím a budu Tě milovat a sytit Tě energií." A můj Anděl mě provází stále. Země je to bezpečné místo pro můj život. Tento zážitek byl velmi důležitý pro moje znovunabytí sebedůvěry.

I druhý prožitek souvisí z mým zrozením a cítila jsem jej také v neděli, 10. dubna, při ranní meditaci. Ve fázi STOP jsem cítila tu hlubokou a nekonečnou lásku, která si mě přitáhla na tento svět. Láska mojí mámy a mého táty. Oni se moc a moc milovali. A to mě přitáhlo se napojit a zažít to, být u toho a cítit to ve fyzickém zrození. Ten pocit si opakovaně teď dopřávám a sytím si jím svoje buňky, své tělo a moje duše se může radovat. Ano, já jsem k nim přišla pro tu radost, lásku a naplnění.

Dalším velmi hlubokým zážitkem v kurzu bylo to, když Martinka zkolabovala při cvičení 18 sestavy při posledním kurzu. Ona padla vedle mě na zem a zůstala nehybně ležet na zádech, s mírným klepáním nohou. Některé z žen ji chtěly okamžitě stavět zpátky na nohy. Nepíšu to proto, že bych to odsuzovala, ale proto jak hluboko máme zakořeněno: být slabá, zraněná, nemocná je nepatřičné, nedovoluje se. Jsem zdravotní sestra, učím kurzy první pomoci, ale jakoby tady nějaké vyšší vedení vedlo můj postup. Zpětně jsem si uvědomila, že jsem jen přiklekla k Martince, a začala jí šeptat do ucha: "Dýchej, dýchej, můžeš, je to bezpečné. Miluju Tě! Miluju Tě!" Ona popadla dech, aniž bych jí zakláněla hlavu apod. To všechno byly mikrosekundy, necítila jsem, že by byla v ohrožení života.
A mojí bytostí, klečící u ní se nesla slova: Já si dovoluji být autentická, slabá a "mrtvá". Nemusí mě nikdo zachraňovat. Já se na své nohy postavím sama. Chráním se před útoky druhých bytostí.

Nová realita mého života
Ano, být autentická, být jaká jsem a říkat, co si myslím, komu na mně záleží,to nevadí, komu to vadí, na tom nezáleží. To je teď také mottem mého života.
Lehce se to napíše, ale hůře realizuje. Díky škole Mohendžodáro jsem získala svoji jistotu, zbavila se mnoha svých starých, nepotřebných vzorců, spojila se se svou vnitřní ženou a přijala svého vnitřního muže. A cvičení Mohendžodáro se stalo součástí mého života. Cvičení mi dělá radost a radost se násobí, když slyším reakce okolí, že jsem se v poslední době nějak proměnila. Ano, proměnila a myslím, že následující slova, ode mě neznámého autora to vyjadřují úplně nejlépe.

Jak je to všechno prosté a přitom tak těžké si uvědomit, že bychom měli myslet tak, jako by každá myšlenka, kterou se zaobíráme, byla vypálena ohněm na oblohu a mohl ji vidět celý svět.Uvědomit si, že bychom měli mluvit tak, jako by každé slovo, které vyslovíme, mohl slyšet každý na světě.Uvědomit si, že bychom měli jednat tak, jako by každý skutek, který učiníme, měl padnout na naši hlavu, protože se to ve skutečnosti tak jako tak stane.Uvědomit si, že bychom měli přát jiným jen to, co bychom chtěli, aby se vyplnilo nám, protože se to ve skutečnosti tak jako tak děje.A dělat všechno tak, jako by to dělal sám Bůh, protože tomu tak ve skutečnosti je.Nikdo z nás není dokonalý, ale zato jedinečný a má svou, velkou cenu. Pro ilustraci tohoto, jak tento text vnímám ve svém životě, jsem sem vložila na porovnání 2 své fotografie.

A tak mi přišlo nejlepší pro shrnutí toho, kam teď směřuji použít právě tento text. Cítím, že v souladu s měnícím se vědomím Země se mění i kolektivní vědomí lidstva. Mění se i partnerské vztahy nové doby. Cítím, že katarzní techniky, meditace a cvičení 18 sestavy prohlubují moje spojení se sama sebou. Ano, souhlasím, být ženou je opravdový dar. Je to překvapivá, vzrušující a nádherná cesta. Cítím se být na této cestě a toužím v nové realitě žít svůj život. Naplněný život v duchu toho, co říká rodinný terapeut, Bert Hellinger: "Žena následuje muže, muž se o ni stará a ona mu to s láskou vrací." Já cítím, že díky cvičení se mi vrátila schopnost opět některé věci prožívat. A na to potřebuji svoji vnitřní sílu, sílu ženy, abych opět mohla tady a teď prožívat své vztahy, které mi, naplněné, dovolují tvořit naplno můj život.

Děkuji Monice a Igorkovi za jejich vedení a prostor, který pro tento proces vytvořili.

Děkuji Olivii a všem ženám za jejich opravdivost a "nasazení" s jakým přistupovaly ke všemu, co se mezi námi dělo.

A také děkuji firmě Mc Donald za to, že jsme se cestou do Lažánek měli na co těšit a vždycky jsme se mohly u dortíku a kávičky společně naladit na nadcházející kurz.

Na aktuální přehled našich kursů se můžete podívat zde : http://www.mohendzodaro.cz/prihlaska/formular.php

Současný svět, svět 21. století se některým z nás jeví jako velmi polaritní a zároven ametrický. Na jedné straně stojí vysoce rozvinuté technologie ve všech oblastech lidského poznání, obrovské množství dostupných informací, které umožnují zkvalitnit život a na druhé straně je život člověka jako takového, jeho pud sebezáchovy, snaha neutopit se v množství těchto informací a zmatku z nich, neztratit sám sebe, ale zároven najít něco, co se může jevit jako dávno přežité, neživé, přesto někde ukryté, prapůvodní tajemství lidství, nebo také ženství, jež čeká na svoji renesanci a co nám tyto nové objevy aspon částečně odkrývají. Bezrozměrnost poznatků a postupně poznaných souvislostí s naší prapodstatou je úžasná a fascinující, přesto vyžaduje cestu a hledání. Jako takovou cestu poznání mystických a zároven reálných prožitků jsem si vybrala jako jednu z cest cestu Tantrajogy - sestavu Mohendžodáro.

V prvotních společnostech hrála žena významnou úlohu, dá se říci i božskou roli. Přesto každý polaritní stav si časem vyžádá svoji protiváhu. Možná proto se současný svět jeví převážně mužský. Nicméně rozvoj nehmotného přenosu informací, rozvoj vědních disciplín zkoumání nehmotných procesů, vesmíru a energetického působení dává velkou naději, že lze dospět k rovnováze ženského a mužského aspektu, ve všech protipólech a oblastech života. Z podstaty jsou právě výše jmenované oblasti vědy silně jinové a zdá se, že jejich perspektiva je stále větší. Zároveň si stále více žen uvědomuje nemožnost stálého zvyšování své mužské stránky a udržení tohoto mužského nastavení v práci nebo ve společnosti, aniž by to mělo dopady na jejich zdraví, rozvoj a spokojenost. Hledáme tedy alternativu. Hledáme možnosti jak vyjádřit náš vrozený ženský pohled na věci, jak žít jako žena, jak být žena vědomá, která zná svoji sílu, která umí plně žít minulost, současnost i budoucnost. Každá z nás touží ovládat ženskou sílu, nikoli být feministka, chce být přitažlivá, originální, smyslná, osobitá, v souladu se svým vzhledem a vnitřní krásou. Cestou k tomu všemu může být i kompletní sestava 36 asán Mohendžodára, technika kultivace ženy na fyzické, duševní i duchovní úrovni.

Jednou ze zákadních asán je 5. asána Tajemství života, poslední z Nebeského mateřského okruhu. Žena je zde představena v poloze MATKA a SMRTKA. Mužský protipol je zobrazen jako OCHRÁNCE a ve svém protipolu NIČITEL, NÁSILNÍK. Každá asána i tato pracuje s pozicí fyzického těla, uvědoměním si pánevního dna, ovlivňuje dech a výdech, pokoušíme se skrze ni prožít příslušnou emoci. MATKA, asociace stvoření, radosti, zrození, začátku, bezpodmínečné lásky. SMRTKA, asociace zániku, žalu, smrti, konce a absolutního strachu. Každá žena prožívá své malé denní radosti a bolesti i velkou lásku a žal, o kterých jsme přesvědčeny, že nás potkají jen jednou za život. Podle východních filozofií každá smrt znamená zrození a počátkem každého zrození nastává smrt. Cvičením Tajemství života se osvobozujeme od závislosti na extrémní radosti a vášni pro nové a nové začátky a zbavujeme se obav z neznámého, ze smrti, z nepředvídaných konců. Ke cvičení není třeba speciální místo, citace ze skript Tantrajogy - Mohendžodáro:"Nepotřebuješ chodit do chrámu. Tvé ženské tělo je chrám. V tobě se zrodí bohyně." Cvičení a prožívání asány nám dává pocit uvědomění si svého těla a duše a jejich sepjetí kdykoliv a kdekoliv.

Z psychologického hlediska jde o vyšší stupeň integrace osobnosti, posilování sebeúcty a zreálnění sebehodnocení. O integrované osobnosti se hovoří jako o ideálu psychického vývoje. "Integrovat zde - obdobně jako v matematice - znamená spojovat, spojit, sjednocovat, sjednotit v jeden jediný funkční celek. Termínem "integrace osobnosti" se pak rozumí její kompaktnost, celistvost. Psychologové zde měří nejen tuto výslednou psychologickou charakteristiku (integrovanost osobnosti), ale i její dílčí aspekty - např. koherenci a kongruenci. Koherence (spojitost) může být vertikální či horizontální. U vertikální koherence jde o propojenost snah, záměrů a cílů "vyššího řádu" s těmi, které jsou řádu nižšího. U horizontální koherence pak o souvislost snah na téže úrovni mezi sebou. Kongruencí pak rozumíme soulad chování se sebepojetím", citace z článku Kdy je člověku dobře? vyšlo v časopisu Psychologie dnes, X.ročník, 2004, č. 10, s. 20 - 22, prof. Jaro Křivohlavý. Cvičení a prožitek v asáně nazvané "Tajemství života" umožňuje uvědomit si propojení mezi jmenovanými úrovněmi.

Asána Tajemství života MATKA se fyzicky provádí ve stoji s mírným podřepem, s rovnými zády. Ruce jsou uvolněně sepnuty u sebe ve špetku před břichem, resp. harou, mírně předkloněná hlava, nádech, obr. 1. Ruce zatlačí do špičky směrem dopředu. Použijeme pánevní pumpu a dech je směřován do hary. V duševní rovině, somatopsychologické, je zrak upřen do špetky rukou, lastury, k zárodku života, s energetickým vysíláním lásky, obr.2. Duchovně prožíváme a uvědomujeme si pokoru, soucit, pochopení, procítění a přijetí, úctu k životu a touhu sdílet, obr.2. Postoj nám dává možnost si uvědomit a plně prožít hrdost, naši důstojnost a obdiv k rodícímu se životu. Poznáváme, že se lze odevzdat osudu vědomě, s procítěním vlastní hodnoty.

Obr. 1

Obr. 2

Polarita SMRTKA ve fyzickém postoji a ve výdechu se cvičí tak, že ruce v sepjetí špetky přetočíme dovnitř, hřbety palců položíme na stehna, prsty směřují do klína, horní polovina těla se v předklonu schoulí ke kolenům, hlava je sklopena ke kolenům, čelo se jich dotýká a kolena jsou lehce pokrčena, do mírného podřepu, obr.3. Použijeme pánevní pumpu. V duševní rovině, jsou oči zavřeny s plným prožitkem nastávající temnoty a odevzdání, obr. 4. Duchovně prožíváme a uvědomujeme si nekonečnost odevzdání a ničeho. Mantra zní ano-ano-ano.

Obr. 3

Obr. 4

Jako matka prvorodička si vzpomínám na první pocit radosti a jistoty nového života ve mně ve chvíli, kdy jsem bytostně pocitila, že jsem těhotná. Dalším pocitem byla obrovská touha dávat světu radost, hrdost a odhodlání zvládnout cokoli. Neznala jsem tehdy výše popsanou asánu, ale několikrát za den jsem pokládala ruce dlaněmi přes sebe na místo hary a posílala svému dítěti bioenergetické teplo a lásku. Představovala jsem si společný nový život a časem jsem i cítila pohyb a komunikaci se mnou na fyzické úrovni a i na úrovni představy jemnohmotných těl. Všechny pocity mi dodávaly sílu, jistotu a naději, že byt bez materiálních prostředků, bude tato část života velmi obohacující. Do narození dcery jsem zvládla najít bydlení a zajistit si dostatečné finanční příjmy. Nastalo období velké práce, ale i radosti, štěstí a bezpodmínečné lásky k novému člověku. Ale zákony polarity a synchronicity stavů na sebe nedaly dlouho čekat.

Polarita SMRTKA se ohlásila. Schoulená na zemi v bytě, v nočních hodinách jsem těžce prožívala přítelovu nemoc - rakovinu. Smrt byla blízko. Náš vztah se rozpadal díky zoufalství nás obou. Nevěděla jsem, kde hledat sílu. Rakovina přítele naprosto znehybnila, po lécích mu vypadaly vlasy, ztrácel pamět a stával se netečným, apatickým. Ve chvíli kdy stisk jeho ruky povolil jsem nedokázala ani plakat ani křičet. Prožila jsem stav naprosté nehybnosti, nechutenství, upřeného pohledu do mrtvých nehybných očí, propasti a odevzdání. Jediné co mne ze stavu těžké deprese vytrhávalo, udrželo při zdraví a postavilo mi most zpět k životu byl pláč a úsměv nedávno narozené dcery. SMRT i ZROZENÍ, KONEC i ZAČÁTEK, ZÁNIK i POČÁTEK si v tomto období mého života podaly ruce. Každý pohyb byl bolestí beze smyslu, s žalem nad ztrátou a zároven byl radostný pro lásku k mému dítěti a naši společnou budoucnost. Každodenní rutina, tisíce pohybů, obyčejných "asán"obrušovalo extrémní emoce a pomáhalo mi dosáhnout duševní rovnováhy a najít nový rozměr na duchovní cestě. Nevědomě jsem prožívala všechny úrovně asány Tajemství života. Spojení rukou před harou, když jsem chovala dítě, schoulená záda a sepjaté ruce v bolesti a bezmoci. Bez znalosti a současného alternativního filozoficko-psychologického vzdělání to bylo období dezorientace a malé naděje.

Praktický život mi nastavil zrcadlo, že ani nejvyšší akademické vzdělání často nepomáhá ve zvládnutí silných emočních stavů, které by se později neprojevily na zdravotním stavu. Nalezení nové rovnováhy bylo časově, fyzicky i energeticky náročné. Po několika letech práce a hledání alternativních cest k harmonickému životu, jsem došla k jogovým cvičením, psychodynamickému poradenství a východním filozofickým směrům, Celý komplex těchto znalostí umožňuje holistický přístup k člověku, v moderní psychologii jde o obor gestalt terapie, který v současném světě dává jistou naději, že lidé dokáží zvládnout sami sebe a svůj vývoj a také ho harmonizovat s přírodou a přirozeným kosmologickými cykly a zákonitostmi.

Nicméně až tantrajoga, sestava Mohendžodáro začala jako jedna z mála ukazovat, učit pohled a prožívání jednotlivých ženských poloh. V každé asáně a jejích prožitcích jde o to, připravit či uvědomit ženu o možných variacích života tak, aby až ve skutečnosti nastane její příběh, si byla vědoma svých možností, jak vše zvládnout, aby si zachovala své ženství a dokázala vždy hledat sílu nekonečného života a jeho tajemství v sobě samé.

Absolutno zrození i smrti, aspektu matky a smrtky, asány TAJEMSTVÍ ŽIVOTA nám umožní prožít a nalézt jednu z krajních mezí sebepoznání. Z hluboké meditace v asánách lze čerpat pozitivní afirmace pro problémové situace, které díky nim můžeme zvládat bez zbytečné bojovnosti, zpupnosti, nadbytečné mužskosti, zranitelnost, slabosti a bez ztráty něhy. Střídáním asán a jejich poloh pocitujeme neustálý koloběh života a jeho tep. Koloběh je příslib budoucnosti. Budoucnost nemusíme prožívat v kruhu, který vede ke ztrátě nadšení, duševního mládí, v konečném důsledku k depresivním stavům a stavům marnosti. Pokud se v koloběhu dokážeme vzdělávat a pracovat na osobním rozvoji, například alternativními cestami fyzických cvičení, meditací a neortodoxními přístupy ke vzdělanosti, pak budoucnost znamená kruhový pohyb po spirále, v lepší kvalitě a uvědomění. Mezi takové cesty patří například Tantra joga-Mohendžodáro, Mind Map - kreslené myšlenkové pochody, Daseinsanalýza, prožitek masáže KATA AMMA, moxování, Dornova a Feldenkraisova metoda, relaxační aromaterapie, barevná terapie, Dunkelterapie, bioenergetický balancing a další.

V období mého mateřství a těžké životní zkoušky jsem byla nezkušená dětská matka, žena bez opory a duchovního zázemí. Bylo těžké sama hledat opěrné body, neboť dostupné terapie ordinovaly medikamenty nikoli vnitřní zdroj síly. Situaci jsem zvládla asi jenom díky absolutnímu odevzdání se přirozenému pudu sebezáchovy a víře v lásku. Na své cestě takzvané divné ženské jak mne posuzovala tehdejší společnost, jsem začla potkávat další ženy, které se mi jevily příjemně "divoké" nebo lépe řečeno přirozené a moudré. Ty se mi staly oporou a zároven mne dovedly k matce největší, Zemi či chcete-li přírodě. Společně jsme prosperovaly z pocitu sounáležitosti k sobě navzájem a k Přírodě Matce. V meditacích jsme vnimaly vůni jarního deště, naslouchaly jsme šumění listí, chutnaly lesní ovoce, léčily bylinkami a v kuchyni se společně vracely k živé stravě. Toto společenství mi dalo dospět k moudrosti a širokému láskyplnému srdci. Pochopila jsem, že ne pokrevní vztahy, ale vyjádřená láska jsou živiteli ženství a MATKY v nás. Pro krásný ženský život je důležitý pocit svobody a možnost vyjadřovat lásku. Asána Tajemství života v první poloze mi tyto nabyté pocity z kruhu maminek a jejich dětí vždy připomene a vrátí, z těch Šťastných let, kdy jsme chovaly naše děti ve svých spojených rukách před harou, tak jak poloha naznačuje. Všechny jsme se cítily matkou a pevnou oporou všech. První poloha v sobě toto všechno obsahuje.

Zároven jsme bojovaly se SMRTKOU sebe samé. Hledaly jsme cesty jak se vracet k sobě domů a oživovat svoji duši. V kruhu žen jsme navzájem pečovaly o děti té druhé, aby každá z nás mohla být sama se sebou a jít tak na nedělní procházku ve svých šatech dívčích snů. Krok za krokem jsem realizovaly svá přání. Svět se pro nás i naše děti stával barevný a zábavný. Ted jsou už děti velké, ale každá z nás zná svou cestu domů, k sobě, k hlubší integrované osobnosti. Jednou z těchto cest je i cvičení Mohendžodáro. Rytmus dechu a provedení asán nás spojuje a posiluje pocit někam patřit, pocit opory a nové inspirace.

Tím že každá z žen je jiná, dává tak stejným asánám jiný autentický rozměr a dotváří tak společnou barevnou energii. Vzájemné interakce přirozených tvůrčích sil zúčastněných žen pak povyšují fyzické cvičení těla na uvolnující terapii skupiny. Dochází tak ke chtěnému a kultivovanému ovlivnování na psychické, spirituální, mentální, emociální a ekonomické úrovni.

Celek cvičení tantrajogy Mohendžodáro považuji za ucelenou a komplexní cestu osobního rozvoje ženy. Jeho terapeutická a relaxační účinnost se zvyšuje díky možnosti chráněného prostředí a harmonizovaného složení skupiny, která spolu začne studium a prochází jeho jednotlivými fázemi bez narušení kompatibility. Jednotlivé asány a jejich rozložené polohy při správném provedení byt na fyzické úrovni ovlivnují psychické vzorce a emotivní prožívání sama sebe a uvědomování si já s já a v okolním světě. Toto vědomí se v praktickém životě projevuje vyšší schopností empatie a vzájemného soužití, dosahování cílů a životního naplnění. Možnost cvičení v základních či rozšířených polohách, přizpůsobení frekvence cvičení a jeho hloubky, celkově tato variabilita dobře a dostatečně odpovídá potřebám současné ženy a nenásilným způsobem tak dokáže podpořit individualitu každé z nás, bez omezení dodatečnými pozuzováními a úpravami.

Léčebné vlivy na ženské tělo jsou nesporné. Po dvou letech jsem na fyzické úrovni trvale překonala silnou a bolestivou menstruaci a její nepravidelnost. V oblasti psychické jsem vděčná za podporu a nasměrování v rozvoji strukturováné práce se ženskou duší, což je oblast, v níž jsem byla v začátcích své práce vedena zcela intuitivně nebo náhodně. V profesním životě pocituji jisté uvolnění ve vztahu k mužům-manažerům, vyhlazení vzájemných antipatií a z mé strany větší pocit mateřské laskavosti vůči všem kolegům i vůči všem nedokonalostem našeho oboru podnikání, lépe na duševní úrovni zvládám strašáky jako je ekonomická krize a její dopady, nebo možnost ztráty zaměstnání či změny šéfa. Obecně pociťuji vnitřní klid a smíření, laskavost a důvěru v sama sebe. Věřím, že celek Mohendžodáro má co říci všem ženám toužícím po osobním duchovním i fyzickém rozvoji a kultivaci a že je základním kamenem návratu k harmonii, čistotě a mystice ženství.

Obrázek - zdroj www.novazeme.ninj.com

Následující řádky nejsou odbornou studií o tom, jak pracovat s pánevním dnem, jak dýchat nebo jak a kde energii vizualizovat, ale spíš osobní, místy hodně hlubokou zpovědí vzniklou na cestě. Poznámky k ní začaly vznikat před rokem, kdy jsem se rozhodla začít cvičit s ženami. Zachycují vnímání jednotlivých ženských aspektů v každodenním životě, ač žádný z nich nikdy nestojí osamocen, ale prolíná se s jinými ideály. Vím, že pro mě zůstává ještě mnoho nepoznaného, neprožitého a nepochopeného …Od prosince 2009 se vše jakoby výrazně urychlilo, když přijde myšlenka, rychle se spojí s dalšími a realizuje se v činu. Cítím, že nám pomáhá celý Vesmír. Práce slouží jako podklad k závěrečné zkoušce, takže ji odevzdám, ale největší význam má pro mě samotnou. Ostatně vše děláme v první řadě pro svůj růst. Nerosteme-li my, neroste nic kolem nás.

Připadá mi to dávno, co jsem se dozvěděla o Mohendžodáru a okamžitě se rozhodla přihlásit se na cvičení. Ale dávno to není. To jen účinky cvičení přinášejí do života takové změny, že když se otočím tři roky zpátky, nepoznávám se. Před třemi lety jsem se začala učit prožívat život "po tantricku", s principem přijímání všeho, nebránění se prožitku a první výsledky přicházely hned po prvních cvičeních a katarzních technikách ještě na Domečku v Brně, např. začaly se mi znovu zdát sny. Před tím se mi nejméně 12 let nezdály. To byla doba, kdy jsem chodila s mužem a pak za něj byla provdaná. Otevřely se mi nové a navrátily staré podoby tvořivosti - pletení, malování, fotografování, háčkování, víc si doma při vaření i úklidu zpívám, změnila jsem i barevné ladění bytu a doplnila novým nábytkem. Užívám si barev i sukní a cítím, jak si užívá i Země jiné energie, která vzniká z vlnící se látky než z úzkých nohavic kalhot. Vnímám svůj život jako naplněný, nelituji ničeho, co jsem udělala, vše je, jak má být. Prožívám ho vědomě. Objevuji v sobě to, čím mohu prospět ostatním, čeho je ve mně tolik, že cítím potřebu podělit se - o radost, soucítění. Mohendžodáro také ve mně nelítostně odhalilo sklon být poživačná - je to touha něco v sobě naplnit, utišit, nikdy nemám dost, je to bezedný hlad, je to obava jít k sobě, do hlubin, přijmout se taková, jaká jsem a tím vše v sobě rozpustit. Tím se krmí ego, a kdyby nebylo, tak bych najednou nebyla já. Inu, prostor pro práci na sobě… Každý den je od rána do večera prostorem pro duchovní praxi.

Teď vím, jak moc jsem Mohendžodáro potřebovala ve svém životě a že mi často přineslo ne to, co jsem chtěla, co jsem si představovala a po čem toužila, ale to, co jsem potřebovala, pro co sem moje duše přišla, a to skrze lidi, kteří vyšli na cestě přede mnou (Moničko, Igorku, moc děkuji za to, že jste a jací jste.), a skrze mnoho, mnoho událostí, z nichž se skládá mozaika smyslu pobytu mé duše na Zemi.

První ásana: Žena - Kráska
Začínám ásanou, která znamená základ vnitřní ženy. Přijetí se taková, jaká jsem. Představuje krásu, která není na povrchu, která tudíž není pomíjivá, ale vychází zevnitř. A tím, že je uvnitř, je stálá, jakoby samozřejmá, působí navenek jako vnitřní síla, jež se projevuje v klidu meditace i v činnostech všedního dne, oddělujeme-li vůbec oboje.
Vnímám, že člověk má k poznání sebe a světa různé nástroje, prostředky. Jedním z nich je tělo. A protože mužské a ženské vnímání (tělo) se liší, je právě ženství pro mě cestou k poznání Pravdy, k čistému vědomí. Používám "cítím" místo "myslím". Protože teď mám ženské tělo. Máme jen dvě možnosti. Kdyby to bylo jedno, neexistovaly by dva typy lidských těl a tím i různé prožívání světa, těla i sexuality.

Uvědomuji si, že jsem vždy víc naslouchala, než povídala. Víc přijímala, o věcech přemýšlela, než bojovala. A také mi dlouho trvá, než se k něčemu vyjádřím, protože se učím orientovat v tom, co cítím. Zvenčí to vypadá, že si dávám načas, ale teprve, až se vzdálím od situace, dokážu plně pochopit její hloubku. Tento proces se pomalu tím, jak se učím sebe poznávat, stává jistější, a zároveň i hlubší. Rychlost není důležitá. Ráda naslouchám vyprávění starých žen. Po letech hledání jsem skrze národopis našla své kořeny. Musela jsem přijmout a rozpustit maminčinou výchovou vštěpovaný odmítavý postoj k Hané, ale posledních 20 let se cítím ukotvená a rodný kraj ve mně zní písněmi, září krojem i našimi zvyky. Žiji s vědomím genia loci. Náš rodokmen sahá do 18. století, stále se pohybujeme na Hané. Možná je to začátek cesty rozpouštění vědomí kořenů.

V tomto textu jsou myšlenky stále aktuální, ale i ty, které jsou už přežité. Nechávám je tu pro sebe jako doklad zrání. Ty několik týdnů staré přišly ve chvíli, kdy jsem se ptala, zda se ve všech oblastech svého života chovám jako žena. Ve vztazích ano, v práci ano, v rodině to jde občas ztuha, protože žiji s dospívajícím synem. Dřív ženy potřebovaly od muže fyzické zázemí, bezpečí, pocit jistoty. V dnešní době to vnímám jako vědomí "jsem milována". To je bezpečí, z něhož vyrůstá citová základna k prožívání všeho ženského. Ale je to připoutanost, závislost. A nad tím vším se klene láska, která mnou prochází, kterou cítím jako dar od Boha. Cítím ji nepřetržitě, proto jsem svobodná. Absolutní láska je absolutní svoboda. Pokud to není absolutní, není to láska. Mohu jít kamkoliv, dělat cokoli a ona je. Nejsem jejím původcem, protože je obrovská, přesahuje mě a cítím ji ke všem bytostem, ve všem, co prožívám. Jsem jí.

Druhá ásana: Žena - Kněžka
Vzpomínám si přesně, proč jsem se rozhodla jít na 2. ročník tantra-jógy. Hledala jsem ženu - bohyni, mistryni, kněžku, farářku nebo starou moudrou babičku, která by mě zasvětila do jedné cesty, do jednoho způsobu pohledu na Pravdu, abych nemusela sama hledat a zkoušet. Abych za ní přišla s otázkou a ona znala všechna řešení. Je to těžké ve světě, kde jsou všude mistři muži. Cítím, že tu starou moudrou babičku mám skrytou v sobě, jsem vedena intuicí otevřenou díky druhé ásaně. Dává mi odpovědi na vše, co potřebuji vědět. Ale když se nestíhám cvičením a meditací čistit, zapomenu se zastavit, tak není nikdo (jenom já), kdo by mi řekl, jak dál. Vůbec intuice a léčebná síla ženského kruhu jsou naše ohromné nástroje, které se krásně doplňují. Znám se - jsem víc naslouchající než povídací a ženy toho napovídají mnoho, ale to, co ze sdílení srdce přijme, na co "kývne", je to jedině správné pro mě. Důvěřuji svému srdci. Důvěřuji své duši. Důvěřuji své intuici.

Sem patří i zvědomění mého vztahu k menstruaci. Když přišla někdy ve dvanácti letech poprvé, máma mi řekla, že jsem zdravá. Bylo to pro mě uklidňující, ale já cítila, že to není vše. Otázky se objevily znovu až asi před čtyřmi lety ve chvíli, kdy mi v době před měsíčními dny přicházely informace, bolely a úplně mě vykolejovaly, protože byly pravdivé do morku kosti. Nevěděla jsem, co s nimi dělat, byla jsem z nich smutná, plakala, propadala depresím. Nedokázala jsem je přijmout. Psycholožka mě poslala na psychiatrii, a tak jsem začala užívat antidepresiva. Diagnóza: premenstruační syndrom. Po dvou měsících, kdy se mi díky lékům změnilo vnímání, jsem si řekla dost, to přece musím zvládnout sama bez chemie. A v období před menstruací víc meditovala, jedla lehčí jídla a situace se uklidnila. Dokonce jsem se začala těšit na období mezi ovulací a menstruací, protože mi chodí odpovědi z vyšších světů. Hladinu hormonů cítím jako most mezi mým fyzickým tělem a duchovním světem. Je to přirozený nástroj ženské spirituality. A Mohendžodáro pracuje s hormonálním systémem ženy. Nejvíce informací chodí od ovulace, před menstruací nebo během ní. Dřív ženy v tomto období zavírali, oddělovali, mluvili o nečisté menstruační krvi, ale v podstatě se jich báli. Zavírali je muži, protože ony měly vidiny, vize, říkaly Pravdu. Přinášely poznání, a to se někdy nechce slyšet. Uvědomuji si silně vztah k Zemi, kde jsem doma. Přemýšlím také o dvou různých přístupech - trénované jogínky cvičením měsíční dny prožívají jen vnitřně a nekrvácejí, a naše pohanské předkyně chodily čapět na bobek na pole a zúrodňovaly je. Ovládaly svaly pánevního dna tak, že krev mohly přijít na pole vypustit, kdy potřebovaly …

Před dvěma lety jsem si koupila a s nadšením začala používat menstruační kalíšek. Tehdy jsem cítila, že nechci, aby po mně na Zemi zůstaly kilogramy vložek. Ale časem přišel daleko hlubší význam jeho přebývání v mém lůně. Začala jsem při úplňku vracet svoji krev Zemi a od té doby cítím spojení s jejím tělem, s její vůní, dechem, s její duší a vnímám ji jako živou bytost, která nás nosí na zádech. Nebo na prsou. Je to naše Matka, která nám dává úplně vše, co potřebujeme k životu. Nosím ji v srdci jako další dítě. V ženském srdci je tolik místa...

Přišla mi od kamarádky lékařky petice na podporu jednotného postupu v rámci osvěty a propagace očkování proti rakovině děložního čípku v zemích EU. Uvědomuji si, že ostatně tak jako vždy, by očkováním šlo jen o potření povrchu problému, nikoliv řešení jeho podstaty zevnitř. Prevence totiž v tomto případě začíná u první menstruace, díky níž dívka dostává do rukou úžasný nástroj - probuzenou intuici. Samozřejmě v tom případě, že ji vědomá maminka nebo jiná důvěrná žena do významu měsíčních dnů pro ženu a tím i celé její okolí zasvětí. Tím, že se dívka-žena řídí intuicí, dokáže chápat a přijímat své různé emocionální stavy, které tím zpracovává a neukládá je v těle jako zdroj budoucích zdravotních problémů, např. rakoviny.

Protože se stáváme vědomými, jdeme ke své věčné nezničitelné podstatě. Je to to jediné správné na světě. Máme dar - cítíme, soucítíme - máme prostředek k hledání vědomí, tedy Boha, máme ten nejsilnější nástroj - meditaci, neprobádanou, s účinky fyzickými, duševními i duchovními. Když člověk medituje, stává se silným zářičem.

Největší význam nástupu na cestu poznání spatřuji v tom, že mi chodí informace, začínám chápat smysl věcí, které se dějí. Jakoby vidím do záměru, "Pánubohu pod ruce" - to je snad až rouhání , (trošku pokory, holčičko), vidím své poslání na Zemi a také se nemusím kvůli různým věcem trápit. Vím, proč mi přišel do života nynější přítel, jehož miluji, a přesto spolu nemáme děťátko, po kterém jsem toužila. Každým měsícem a rokem našeho vztahu přicházejí další a další objasnění, proč je to právě on. A já jen nevěřícně kroutím hlavou nad tím, jak vše do sebe zapadá.

Třetí ásana: Žena - Herečka
To je emocionalita, hravost, spontaneita, vysmát se celému světu, i když sama už nevím kudy kam. Aspekt Ženy herečky vnímám jako umění prožitku. Zcela zřetelně se projevil v mé profesi učitelky, především ve výchovách (literární a hudební). Ujasňuji si své pojetí hudební výchovy, které koresponduje s tím, co mnoha ženám a vlastně lidem chybí - tvořivost, spontánnost. Výkon učitele hudební výchovy (a žádného jiného)se nedá vměstnat do kolonek tabulek. Mé pojetí hudebně výchovného procesu je prožitkové, nikoli výkonnostní. Výkon vychází z hlavy, prožitek ze srdce, výkon je na základě toho, co jsme si někde přečetli, slyšeli od jiných lidí a pak nastudovali, kdežto prožitek je individuální hluboká vlastní zkušenost. Celá společnost uniká k výkonu, protože je snadněji měřitelný (mužský princip, poměřování, soutěžení), ale prožitek je ženský princip, to, co společnost neuznává, nedoceňuje, protože lidé neumějí prožívat - bojí se. Stejně tak pro poezii, prózu, výtvarné umění, hudební díla - nejsem pro interpretaci básní, obrazů a skladeb, jejich výklad stylem - "Co tím chtěl básník říct?" Mohu jen spekulovat o tom, co básník prožíval. Rozbor díla je pouze návod, jak k tomu došli jiní, ale stejně mohu rozebrat jen formu, tedy to vnější, ale hluboký obsah zůstane skrytý. Je potřeba tvořit - psát básně, umět napsat povídku, vyjádřit emoce nějakou literární formou, pohybem, složit písničku, zahrát si na buben. Vzpomněla jsem si, jak mě vždy v hudební výchově na základní škole vytrhlo z prožitku hudby učitelčino tlesknutí - tlesk vytrhne člověka ze srdce, z prožitku a přenese ho do hlavy a člověk se hned začne kontrolovat, posuzovat, hodnotit a to je špatně. Člověk musí ztratit hlavu, kontrolu, přestat se kontrolovat. Výsledkem hudební výchovy pojímané výkonnostně je známá věta "Já nezpívám, protože to neumím" a dokonce někteří kolegové říkají studentům, že někdo má nadání zpívat, psát básně a někdo ne. Jsem pro učení pro život, učení tvořivé, aby děti samy tvořily, psaly, hrály, zpívaly, tancovaly, komponovaly, … prožívaly.

A stejné je to ve vztahu, v každodenním životě. Dva dny nejsou stejné. Tady a teď je pokaždé naplněno jinými obrazy, tvary, zvuky, chutěmi, zvuky i doteky. Jako Býk jsem hodně smyslová a přišlo mi, že to, co nemůžeme vlastnit, třeba východ slunce, divokou bouřku, posvátnost ticha, pomalu se snášející sníh nebo déšť zpívající v rýně, to máme navždy.

Čtvrtá ásana: Žena - Milenka
Pro mě silné téma. Je propojeno s první ásanou, odkud pramení sebevědomí krásy. Sexuální energii pociťuji jako nejsilnější hnací motor svého života. Ale i to se v posledních měsících mění. Mé sexuální zrání bylo divoké a nevědomé, jeho kořeny jsou v rodině, kde se o milování vůbec nemluvilo. Na fyzické rovině jsem nikdy neměla žádná tabu. K této ásaně patří následující příběh:

Je večer. U B. řešíme otázku výchovy mého dospívajícího syna. Jsem ráda. Přítel má v tomto směru velké zkušenosti, vychoval dvě dcery, je vnímavý muž. Jsem vděčná za nadhled, který mi svým pohledem poskytuje. Sprcha, pak už jen společná přikrývka. Lehce oděni tiskneme se k sobě. Usíná mi v náruči. Uvědomuji si, jak je vše krásné a odevzdané. Napětí posledních dní se rozplývá. Je už hodně hodin. Svou touhu rozpouštím. Uvědomuji si, že takhle blízko si budeme až za dlouho. Prožívám tady a teď. Přijímám, co přichází. Odevzdávám se. Tak se tedy milovat nebudeme. Ležet jeden s druhým v objetí je nádherné. Jsem na vlně, nechávám se unášet a vše je, jak má být. Naše prsty se hladí. Jakoby na víc neměly sílu. Víc nemá být činěno. Prsty se proplétají, předloktí se dotýkají. Nemyslím na nic, nikam nesměřuji, ale dotek prstů cítím v celém těle. Laskání, polibky, vše jako ve zpomaleném filmu. Ve vlnách vzrušení volám jeho jméno. "Bože, lásko, B…!" Všechna ta slova mají stejný význam. Po prvním vrcholu mi leží v klíně, líbá celé jeho širé okolí. Všechny pohyby jsou zpomalené, vše je zastřeno mlhou, ve spojení dýcháme úplně klidně. Splynutí je dokonalé, z míst těsně před vrcholy padáme do údolí, až do blaženého rozplynutí se jeden v druhém. Pohyby téměř neznatelné, jakoby se zasnil čas. Na vrcholu nejvyšším mi vytrysknou slzy. Šeptám: "Ty jsi ztělesněním lásky a něhy. Ty jsi láska. Ty jsi bůh". Nevím, proč to říkám. Nejde to zastavit. Pláču. Celá má duše pláče a volá miluji tě, ale nemohu to vyslovit. Cítím, jak je to málo. Tato dvě slova mi nestačí. Dřív to bylo miluji tě bezpodmínečně, přijímám tě takového, jaký jsi, a já myslela, že víc nemůže být. Teď cítím - uctívám tě, tvou božskou podstatu. Miluji boha v tobě. Nerozumím tomu. Jak je to možné? Co se to děje? Stále proudy slz. "Tímto milováním jsi mě uctil jako bohyni," vyslovuji odněkud z hlubin. Nevím, proč to říkám, ale cítím to tak. Hladí mě. Je čas. Oblékáme se. Přítel se jakoby vznáší, vše je zpomalené, má kolem sebe zlaté světlo. Dívám se na mobil, je 22:22. Milovali jsme se mezi 21. a 22. hodinou. Nebylo to dlouhé, dráždivé ani smyslné, ale neuvěřitelně jemné, setrvávající, koupel v té nejjemnější energii. Přítel si uvědomuje, že pro mě autem vyjel v 20:10.
Je 21.2.2010. Je to náhoda? Není. Měli jsme se milovat přesně v tuto chvíli. Celý víkend k tomu směřoval. Nemělo to být ani o hodinu dřív. Ach, to mé hloupé lpění …

Osho říká, že až člověk zažije sex, už ho nebude potřebovat. Zatím jsem jinde, říkám si - mám se připravit o takovou cestu, o takovou možnost duchovního růstu, díky níž jsem prvně vnímala muže vedle sebe jako Boha? A v milování uctívala jeho božskou podstatu. JE TO zase mé známé LPĚNÍ? Cítím, že tantrická cesta je správnou cestou pro mě. Prožívám milování v meditaci. Je to to, co jsem někde hluboko v sobě důvěrně znala, ale nedokázala to popsat, dokud jsem to nezažila. Stejně pro to nejsou slova. Ale věci, které se nedají popsat slovy, se musejí prožít. K tantře jsem byla přivedena, abych kultivovala svou sexuální energii, aby nezůstávala dole, ve spodních čakrách, divoká, pudová. A kultivace přišla skrze krásného jinového muže, který mě zjemňuje. Jeho jin mě zjemňuje celou. Jeho vnitřní žena zjemňuje mého divokého vnitřního muže. Děkuji Bohu za zrcadlo, které je mi díky tomuto vztahu nastavováno.

Pátá ásana: Žena - Matka
První čtyři ásany jsou více rozpracované, prožité, protože se týkají mé cesty. Jsou osobním příběhem, který řeší ženu zevnitř. Její nejdůležitější aspekty. A matkou přichází otevírání ženy světu. Dávání se ven, projevování se ven. (Tady to ještě nemám úplně vědomě prožité ani zpracované, o čemž svědčí kratší texty. Jsem na cestě.) Pátou ásanu vnímám jako vědomé mateřství. Silně jsme prožívala chvíle, kdy jsem si uvědomila, že jsem nerodila přirozeně, ale císařským řezem, úplně nevědomá. Moc jsem při tom poznání plakala. Jsou věci minulé, které už nemůžu změnit. Jen je přijmout. Do popředí vystupuje i otázka komunikace se synem a přijetí toho, že mu v jeho období dospívání už nemůžu moc dát, potřebuje se identifikovat s mužem. Je to má odpovědnost za to přivést mu do života muže, který mu pomůže přejít z chlapeckých let do dospělosti. I když vím, že je to proces dlouhý a bolestivý.

Je to i mateřství projevené skrze učitelství - vědomé vedení třídnictví. Je to setkání s jedenácti dvanáctiletými dívkami a otevřené, důvěrné povídání o první menstruaci, o Mohendžodáru, o intuici. Právě jedna prožívala první menstruaci a další dva dny se s ní setkaly další dívenky. Ano, věci se dějí. Uvědomuji si, že to souvisí také s tím, že jsem spíš introvert a mám ráda malé kolektivy, kde mohu s každým navázat vztah a blíže ho poznat. Být jako kvočna, co má v dohledu kuřata. Jako v dětské cimbálové muzice, s níž jsem prožila její zrod i zrání. A pak mě bolelo, když jsme poznala, že mám dospívající muzikanty vypustit do světa, protože jsem jim vše předala a už celý rok mi ukazovali, že si vše dokáží obstarat sami a mé vedení nepotřebují. Bude to stejně bolestivé, až budu propouštět syna? Zatím cítím, že to bude postupné, ne ze dne na den, ale kdo ví? Jak ho mám od sebe odstřihnout a do jakých vod ho propustím? Modlím se, aby přijal do svého života muže, kteří mu budou duchovními rádci. A blaží mě vědomí, že když chtěl syn řešit jednu intimní otázku se mnou a já mu řekla své z pozice ženy, dokázal se otevřít mému příteli. Ale učím se na věci netlačit, nelpět na své představě. Přišla další pomocná zkouška - uvolnění bratra Jirky, který je o 10 let mladší než já a o něhož jsem se od mládí starala a cítila k němu lásku sesterskou i mateřskou, a teď se odstěhoval s přítelkyní a čekají spolu děťátko. Další uvolnění rukou, abych se mohla věnovat ženám, přineslo i rozpuštění další dospělé lidové muziky, kterou jsem po léta vedla. Její muzikanti mi budou chybět lidsky, setkávání s nimi. Byli jsme jako veliká rodina, kde nově příchozí mladí muzikanti cítili bezpečí pro svůj profesní i lidský růst.

A pak do mého a synova srdce přišel Nawang - čtrnáctiletý mníšek z budhistického kláštera v Diskit v severní Indii. Syn mu říká Nawanek.

Je to mateřství opačným směrem. Cítím vědomé propojení se všemi ženami svého rodu a především s tou, díky níž jsem přišla na svět. Děkuji, mami, že mohu být Tvou dcerou. Moje duše věděla, proč vešla do Tvého lůna, protože začátek mé fyzické pouti byl pro mě i pro Tebe bolestivý. Jsi tak nesmírně houževnatá, že někdy jdeš až sama proti sobě, proti svému srdci.

Šestá ásana: Žena - Hospodyně
Zjišťuji, že je to pro mě nejdůležitější pozice. Fyzicky je jednoduchá, ale uskutečňovat ji v životě je veliké umění. Pozice, ve které o nic neusiluji, nikam nesměřuji, odevzdávám se, jen jsem. Cítím veliký návrat domů, k rodinnému krbu a s tím veliký obdiv k mámě - která s láskou uklízí, pečuje o domácnost a její chod. Odevzdání cítím ve všem každý den, v nelpění na své představě chodu třídy, synova chování, podobě vztahu s kýmkoliv, je to prožívání hnízda, domova. Před dvěma lety jsme přestala chodit do školní jídelny a vařím doma, téměř bez masa, s občasnou rybou. Jsem, musím tedy být, v kuchyni víc, zdánlivě mě to zdržuje, ale já se cítím naplněná - kde se to bere? Je to možnost dávat do stravy pro své bližní lásku, přítel říká, že ty polévky jsou píseň a já si u vaření zpívám, třeba mantry. Je to i návrat do kuchyně mých babiček, protože od mámy ráda peču vánočku, boží milosti, či jidáše na Velikonoce, koblihy na masopust, hanácké koláče, …

Uvědomuji si, že musím víc dbát na úklid - někdy pohozené věci záměrně přehlížím. Ale v bytě žiji se synem a jemnými bytostmi. Byt je organismus stejně jako lidský, který je třeba také čistit a dbát o jeho fyzickou, duševní i duchovní stránku. Vnášet do něj lásku, radost, porozumění, léčit nepochopení a vnímat vyšší bytosti, které nám pomáhají žít. A stejně tak se snažíme pečovat o celou Zemi: důsledně třídíme odpad, šetříme vodou, používáme ekologické prací a čisticí prostředky, nesledujeme televizi, jezdíme na kole nebo vlakem. Vědomí domácího krbu se mi rozšířilo na celou planetu. Zapojuji se do celosvětových meditací před úplňkem a během něho, účastním se rituálů, které do Evropy přijíždějí pro Zemi dělat indiánští náčelníci. Snažím se tak na Zemi pěstovat radost, porozumění, lásku a tím rozpouštět zlobu, agresivitu, závist, boj o moc a tím zvyšovat vibrace, duchovnost celé Země. Země má tělo, srdce a vědomí jako my. Jsme jedno.

Sedmá ásana: Žena - Živitelka
Je to pozice, v níž je mi od prvního založení rukou za záda, neskutečně dobře. Ač bolí, tak bolí příjemně. Je to zvláštní pocit. Zkrátka je mi vlastní. Je to o tom žít, ale pro mě i nechat žít. Neživit za každou cenu, nevnucovat se, když o to druhá strana nestojí. Nemanipulovat, nevydírat, neočekávat. Dát prostor. Poučit se z chování, které vidím každý den na mámě, která žila řadu let jen pro rodinu a když se jí děti rozprchly do světa, těžko hledá novou životní náplň.
Je to živení našimi ňadry. Živíme nejen mlékem, ale především láskou, něhou a soucitem. Je to laskavá péče o ňadra, o brzlík, o srdeční čakru, která je naším středem. V ní se spojují všechny čakry. Jestliže nefunguje srdeční čakra, nefunguji jako celistvá ženská bytost. Na léčení čehokoliv v těle jdu přes srdce. Cítím, že když něco v sobě popírám, nepřiznávám, vymýšlím, jak bych dosáhla svého třeba manipulací, je mi fyzicky špatně.

Hledám něhu, ale nikdo mi nemůže dát něhu tak velkou, aby mě naplnila, ani druhý člověk - muž, ani já sama si ji dát nemůžu. Jsem něha a něhu vyzařuji. Jedině tak se mohu naplnit. Žena se naplňuje tím, co dává. Co vyzařuje.

Osmá ásana: Žena - Léčitelka
Čím mohu přispět ostatním? Tím, čeho je ve mně tolik, že to přetéká. Nemohu dávat to, co sama nemám. Soucítím, sdílím, léčím láskou. Učím se pracovat s esencemi. Často si volám zlatou, aby přišlo čiré vědomí a ukázalo mi pravou podstatu jevů. Červenou jsem si přivolala hned po návratu z Lažánek a partner má najednou tolik ohně …
Všechny krajní polohy chování jsou mi znamením, jsou místem, které je třeba léčit, nepotlačovat, nedělat, že nejsou, vynést na světlo, jedině tak se mohou prosvětlit a rozpustit. Tantricky je prožít. Až na dno. Třeba pláč, dojetí, sentiment a na druhé straně hrubost, agresivita, hněv. Proto jogíni usilují o vyrovnanost a jsou jakoby bez emocí, bez pláče a bez smíchu - ale myslím, že jejich cesta je askeze.

Učím se být léčitelkou, která dokáže léčit především samu sebe. Učím se nezavírat oči před nepochopeným, před bolavými místy, ale vynáším vše na světlo a nechávám prosvětlit léčivou energií, esencí. Přítel říká, jdeš dopředu a pak se jakoby kousek vracíš. Spíš to cítím jako vývoj ve spirále, od menstruace k menstruaci, pokaždé s jinak velkým průměrem a zvýšením vědomí. Neplánuji tak pevně jak dřív, nechávám možnost projevit se Božímu vedení. Učím se být mocná. A pokud to nedokážu, jsem ne-mocná.

Po tantrickém milování zažívám nový vztah k mužům - dokážu je pohladit po tváři, vnímat je jako syna a milence. Léčím svůj vztah k otci, ke kterému ze všeho nejvíc cítím soucit. Ale na druhé straně tím, že si celý život prosazoval svůj koníček na úkor rodiny, vnímám, že si bohémsky umí užívat života. Cítím, že další důležité posuny v tomto směru přinese i kurz katarzních technik s Igorkem. Cítím radostné očekávání, přijetí i respekt. Uvidíme.

Devátá ásana: Žena - Rádkyně
Souvisí s předchozími všemi ásanami, protože vyžaduje jejich zralost, naplněnost, plnou vědomou přítomnost v ženině životě. Už o nic neusiluji, ale není to ignorace čehokoliv. Vše je, jak má být. Není ve mně nic, co mě trýzní, co bych potřebovala aktuálně řešit. Jsem svobodná. Vše vyrůstá v hluboké moudrosti. Je to vědomí ženského božstva v ženě. Je to mistrovství tantrických kněžek, vědomí indiánských šamanek i moudrost starých babiček. Je to obraz kněžny Libuše, ale ne takové, jak nám jej předal muž Jirásek a v 19. století. Ženy vědmy, bohyně, milující Přemysla. Je to také moc sdílení v ženském kruhu, kdy vše vyřčené je vedením. A nevím, které slovo z vyřčených zapadne do mozaiky života té které z žen. Je v tom obrovská síla. Bez hodnocení, v bezpečí a s maximální láskyplnou pozorností. Kruh je napojení se na sebe samotnou a zároveň spojení s ostatními ženami. Je neuvěřitelné, jak mě hluboce zasahují a oslovují příběhy ostatních žen. V takových situacích se skrze otevření jiné ženy léčí má vlastní zranění.

Poslední dynamička letošního kurzu. Neděle ráno. Monička pouští něžnou hudbu, která mě vede do mého nitra. Je mi smutno a chce se mi plakat. Zavazuji si oči šátkem a mám velikou potřebu silného objetí. Jsem najednou maličká. Pláču. Kam mě vede hudba, že pláču? Přede mnou se vynořuje copatá holčička s ofinou. Pořád pláču, ale holčička zaujímá mou pozornost. Prosím holčičku, v níž se poznávám jako šesti sedmiletá, aby se mnou dělala dynamičku a řekla mi, co ji trápí, že už jsem dospělá a společně všechno zvládneme. Monička vysvětluje, že je to hudba pro vnitřní dítě. Dynamičku prožívám se svou malou holčičkou. Je to nádherné. Zpočátku má sklopenou hlavu, pak mi povídá o utrpení při narození a bolestech, které zažívala v dětství před operací a po ní. Závěrečný tanec už tancujeme zvesela spolu. Usměvavé. To ona je cestou k mé upřímné otevřenosti, hravosti, veselosti, bezstarostnosti. K dětské nevinnosti. Děkuji za to, že jsi.
Když se mě někdo zeptá na můj názor, sděluji pouze to, co je mou přímou zkušeností. To je pravdivé. Za to se mohu postavit. Ale třeba se brzy vše změní. Uvidíme, co přinesou další měsíce, roky. Těším se na ně. V každém případě vím, že se mi děje to nejlepší pro mě. A jsem za to moc vděčná.

A když teď čtu stránky od začátku, má všechno už jiný odstín, věci se vyvíjejí. Přišla další poznání. Celý rok je - byl jen okamžik.

Která jiná noc je vhodnější pro psaní písemné práce z tantrajógy než květnová úplňková? A jaké jiné prostředí než smyslová koupel z jasmínu, růže a santalového dřeva? A tak sedím ve vaně plné omamně voňavé růžové koupele poté, co jsem cvičila pod měsícem v úplňku v jarní rozkvetlé noci Mohendžodáro, a píši. Vzpomněla jsem si na jinou úplńkovou noc, kdy jsem plavala nahá v jezeře a kolem mě létali netopýři. Byl to magický, ba čarodějnický zážitek.

To jsem ale ještě netušila, co se mi otevře s tantrajógou...Na které jsem se ocitla, jak už to bývá, na jednom z životních rozcestí, takže se mi přechodový rituál Mohendžodára opravdu hodil. Potřebovala jsem více zemitosti, ukotvení, celistvosti a úplnější přijetí své sexuality i přes předchozí zranění. Potřebovala jsem si více věřit, více se přijmout a tím přijmout i vše, co se mi v životě děje, jako své zrcadlo. Potřebovala jsem rozehrát všechny struny svého ženství v celém bohatství jeho melodií, abych mohla více milovat - sebe i jiné, abych mohla transformovat svůj dlouhodobý vztah k mému muži i ostatní vztahy k lidem včetně dlouhodobého vztahu k sobě . Má vnitřní žena toužila být posílena. Dlouhodobě pěstuji svou kreativitu, vedu výtvarné dílny a kurzy a maluji a píši básně, ale cítila jsem, že jsem se dosud neotevřela své ženské tvořivosti se vším všudy, že jsem ji plně nepropojila se svými hlubinami a nerozvinula celou její škálu. Kdysi jsem prošla psychoterapií víceméně "v hlavě" a nyní jsem dospěla k potřebě hlubší a zásadnější proměny Už proto, že jsem právě vychovala dvě děti a otevřel se mi nový prostor pro sebe. Pocítila jsem potřebu být teď sama sobě laskavou matkou, vynahradit si minulý i současný deficit pozornosti, pokračovat intenzivněji v procesu sebeosvobozování, a stát se tak soběstačnou a nezávislou (postupně i na své nezávislosti . V tomto stavu jsem tedy dorazila na tantrajógu - právě včas .

Nejsem po dvouleté škole kompetentní se rozepisovat o Mohendžodáru a tantrajóze, ale mohu sdílet své osobní a intimní zkušenosti. Celé dva roky intenzívně vnímám, jak mi vnější situace zrcadlí můj vnitřní stav a snažím se s tím aktuálně pracovat. Tyto dva roky jsou velmi dynamické a klíčové pro mé uzemňování a zvědomování, bytí v těle a bytí tady a teď, uvolňování se, pěstování intuice a hlubší kreativity a tím otevírání se hlouběji své vnitřní ženě. S tím, co mě dříve "potkávalo" a často se jevilo jako neřešitelné, se snažím zacházet vědomě a zároveň s láskou k sobě i ostatním. Našla jsem odvahu konfrontovat se se situacemi, kterým jsem se dříve vyhýbala, a tak získávám cenná sebepoznání. Po
dlouholeté péči o vztah s mužem a s dětmi si dovoluji otevřít si prostor pro práci na sobě a laskavou pozornost sobě.
Odkrýváním potlačených emocí a nenaplněných potřeb se objevují dávno zasunutá témata, o kterých jsem si myslela, že je mám vyřešená, a stávají se novou výzvou.

Teprve v rámci celoroční školy jsem si prožila smutek ze smrti otce v 11 letech. Skrze prožitou bolest, ztrátu, vztek a další potlačené emoce se stávám vědomější a vědomější a postupně jsem se přijala a tím projevila bezpodmínečnou mateřskou lásku i sobě. Konečně si plně užívám své ženství ve všech jeho aspektech jako kráska, kněžka, herečka, milenka, matka, hospodyně, živitelka, léčitelka a rádkyně. I když občas "spadnu" do jejich opaku nebo do mužského protikladu, uvědomím si to, dále s tím pracuji a snažím se o změnu. Reakce okolí mi hned zrcadlí, jak jsem na tom. Objevila jsem svou divokost a integrovala ji narozdíl od "předtím", kdy jsem ji jen tušila a kdy se projevovala jen zřídka, zato ale jako neřízená střela . Kultivuji svou ženskou jemnost a něhu a plynu s proudem života, což jsem dělala i dříve, ale teď to dělám vědomě a s mnohem větší důvěrou ve vesmírnou spolupráci. Mnohem více se teď mohu spolehnout na svou intuici a moudrost těla a tím se stávám nezávislejší.Zajímavé je srovnání s hormonální jógou, která je cílená na vaječníky, štítnou žlázu a hypofýzu. Má terapeutické a preventivní účinky na fyziologické, psychické i energetické úrovni, ale tantrajóga má mnohem širší záběr a je použitelná na všechny životní situace. Výsledkem je zkrásnění zevnitř a tím i zvenku, což pozoruji hlavně na skupině spolucvičících žen. Z vlastní dvouleté zkušenosti mohu potvrdit, že je to plnohodnotná duchovní cesta ženy, možnost vědomého přijetí sebe a svého ženství a své podstaty, přijetí minulosti jako učitele s pozbytím jejího negativního vlivu na další vývoj a směřování ke svobodě.

Hluboce mě oslovila jedna z moudrostí tantrajógy, že žena má "bojovat" bez boje, pouze krásou a že v každém věku je možno najít a pěstovat nějaký aspekt krásy. A také to, že v úzkých se mohu vždy vracet do své vnitřní ženy. Je velice zajímavé pracovat s "áčkovými" pozicemi (žena kráska, kněžka, herečka, milenka, matka, hospodyně, živitelka, léčitelka a rádkyně) a čerpat z nich energii, sílu a inspiraci. Archetypy a synchronicita, kterými mě kdysi okouzlil a hluboce ovlivnil Jung, zde nabývají aktuální podoby a živosti, dají se prožít jako vlastní zkušenost ve těle, momentálním emočním stavu a na úrovni poznání, kde se zrovna nacházím. Teoretické studium Junga se mi zde zúročilo v každodenní praxi a tato praxe je dobrodružnou, naplňující, obohacující a stále nabízející životní cestou. Je to setkávání se se sebou a s ostatními, neustálé pokusy být "tady a teď" a vyjadřovat přitom radost ze života a zbavovat se strachů, bloků a negativních scénářů.Se skupinou žen hrajeme amatérské a autorské divadlo. teď zrovna máme rozpracované jedno představení. Na podzimním soustředění byly ženy zvědavé, co to tam u Brna pořád dělám . Tak jsem jim rovnou předvedla Mohendžodáro. Měla jsem přitom zvláštně posvátný a vznešený pocit. Přitom a ještě potom ve snu jsem měla vizi, že mám předávat tantrickou jógu ženám. Podobný mystický pocit jsem zažila i při prvním tantrickém zasvěcení.

Vzhledem k tomu, že pocházím ze židovského rodu Lévi, což byli po generace kněží a že jsem jako dívka měla představu, že půjdu do kláštera, mi to nepřijde divné. A tak není divné ani to, že postupně se mi přihlásily ženy, které mají zájem cvičit Mohendžodáro. Cítím potřebu dále předávat, co se stále učím, a zprostředkovat tyto prožitky i ostatním jako jejich individuální cestu. Také zjišťuji, že předáváním toho, co se sama učím, se to lépe naučím . Připadá mi smysluplné, že to, co jsem dostala jako dar, předám dál ostatním ženám. A protože Mohendžodáro je universální bez
ohledu na věk, rasu, vzdělání a kulturní zázemí, řeknu to slovy knihy Dcery Měděné ženy od Anne Cameron, což jsou příběhy žen kanadských Indiánů:

Kapitola 1. Výběr témat
Dlouho jsem uvažovala, o čem svoji úvahu napíšu. Napadaly mě různé způsoby, jak napsat to, co všechno ke mně přišlo se cvičením Mohendžodáro.
Tak třeba bych mohla uspořádat anketu mezi kolegy v práci o tom, co všechno vědí o ženách a jejich energiích. Zaměřila bych se na to, co o tomto tématu vědí ženy samy a jak je muži svými myšlenkami ovlivňují, pokud je vůbec ovlivňují.
Taky bych mohla k něčemu účinky cvičení Mohendžodáro připodobnit, třeba k hlavním vlastnostem jednotlivých horoskopických znamení a hledat souvislosti. Horoskop, stejně jako Mohendžodáro, je ucelený systém, tak kde jsou ty spojitosti? Hm, zvláštní spojení, nejistý výsledek. A asi by to bylo velice časové náročné.

Nebo bych mohla udělat rozhovor s Hlavním úředníkem pro čistotu tantrického prožívání ženských energií pro Spojené státy evropské. Ale jak se bez přístroje pro cestování časem dostanu do sídla Hlavního úřadu Spojených států evropských se sídlem v Brně, detašované pracoviště Lažánky v roce 2400? Mimochodem už jste slyšeli, že Hlavním úředníkem pro čistotu tantrického prožívání ženských energií pro Spojené státy evropské se již podruhé za sebou stal muž? Tento muž se ihned po slavnostní inauguraci spojil se svými kolegyněmi Hlavním úředníkem pro čistotu tantrického prožívání ženských energií pro Spojené státy asijské a Hlavním úředníkem pro čistotu tantrického prožívání ženských energií pro Spojené státy brazilské a začali jednat o konečné podobě již tak dlouho diskutovaného zákona o povinné první pomoci při sexu Začínajících, který by chtěli prosadit ve světovém parlamentu. Zákon by měl nastavit přesná pravidla pro pomoc všem Začínajícím, kteří se snaží o kvalitně procítěný sexuální akt, a nejde jim to a nejde. Stávající zákon jim umožňuje pouze nastudování informací z webových stránek Velké netové knihovny, Hlava VII. Sex, Oddíl XII. Sex s jedním partnerem, §364 Seznam potíží Začínajících. Doufejme, že výše uvedení Hlavní úředníci zákonným způsobem vyřeší i to, že do Oddílu XII. Sex s jedním partnerem, který momentálně končí §364 Seznam potíží začínajících, přidají další paragraf a to § 364a) Řešení potíží Začínajících.

Přiznám se, že jsem vlastně ráda, že neexistuje stroj na cestování časem, protože jak je vidět lidi si byrokracii najdou a udělají ve všem.

Tak. Už mám půl stránky popsané a vlastně jsem ještě nezačala. Pořád mám před sebou volný prostor.

Kapitola 2. Motivace
Není to tak dlouho, co jsem zažila pocit STÁRNUTÍ. Bylo to lehounké, jen tak jako vánek nebo spíš váneček. Lehounce hůř se mi usínalo, lehounce hůř se mi pracovalo, lehounce víc jsem byla unavená, lehounce víc jsem byla líná. A požitek ze sexu veškerý žádný, protože sex vlastně - jak bych to řekla - celkem - skoro žádný. A když už jednou za čtvrt roku se k sexu naše domácí situace přiblížila, tak jsem byla uvnitř rozzlobená a nechtělo se mi. Ale nechtěla jsem rušit mužovu chvilku svým odmítnutím. Poznámka: 1)Svého muže miluji. 2) Je to můj velký učitel. 3) Už dávno vím, že výměnou partnera nic nezískám.

V tu dobu mě začaly bolet kyčle. Během jedné hodiny se bolest rozběhla tak silně, že jsem jen s největším úsilím dojela domů autem, které jsem sama řídila. Sešlápnout kterýkoliv pedál bylo tak bolestivé, že jsem v autě střídavě brečela a sprostě nadávala. Naštěstí jsem jela sama. Kamarádka mi řekla, že častá příčina bolesti kyčlí je nerovnováha mezi Vnitřní ženou a Vnitřním mužem a poradila mi, abych v meditaci oba dva zavolala na kobereček. A tak jsem je ve večerní meditaci k sobě pozvala. První přišel Ken. Určitě znáte panenku Barbie, která má partnera Kena. Tak takový byl můj Vnitřní muž. Ken. Přišel mladý, navoněný, vysmátý, dobře oblečený a taky lehce namyšlený a mírně pyšný. Zeptala jsem se:
"Kde máš Vnitřní ženu?" Nechápavě se na mně podíval:
"Koho?" A začal se přede mnou procházet a nakrucovat. V tu chvíli jsem uviděla v dálce nějakou zvláštní postavu, která se velmi pomalu blížila. A já se jen dívala a byla jsem víc a víc vyděšená. Šourala se ke mně postava velice staré, velice unavené, shrbené ženy. Naštěstí jsem v tu chvíli neměla čichové vjemy. Žena měla vyhaslé oči, dívala se stále jedním neurčitým směrem, jakoby neměla sílu hýbat ani očními svaly. A já jsem byla tak konsternovaná, že jsem dokázala jen "vytvořit" lavičku, aby si ta žena měla kam sednout. Těžce dosedla. I vsedě se opírala o hůl. V tu chvíli jsem nic jiného neudělala, tak jsem byla vyděšená. Jen jsem ji nabídla pomoc. Neodpověděla. Nestalo se nic víc, nic míň. Moje Vnitřní žena.

O vyléčení kyčlí jsem následně požádala Archanděla Rafaela, který mi kyčle pročistil, prudkou bolest v podobě tlustého a dlouhého lana vytahal ven a spálil. Druhý den jsem kyčle ještě trochu cítila a další den jsem byla zdravá. A od té doby se bolest kyčlí občas objevila, tak jednou, dvakrát do roka, už nebyla tak intenzivní a já jsem ji léčila podobně jako poprvé tak, že jsem žádala o pomoc Archanděla Rafaela. Fungovalo to. A cíleně jsem nemyslela na svoji Vnitřní ženu, tak jsem se styděla.

Kapitola 3. Řešení
Další pro toto téma velice důležitá událost se stala před rokem a půl, kdy jsem se od kamarádky dozvěděla, že mám začít cvičit jógu, jakoukoliv si vyberu. Ale nejlepší pro mě bude Tantra jóga.

"Cože? Tantra jóga? Není to o sexu? Vždyť víš, jak je to u nás doma. A shánět nějaký jiný chlapi nebudu, znáš můj názor. Mám jednoho chlapa doma a basta fidli?!!"
"Takhle jsem informace při channelingu přijala. Já si to nevymýšlím."
"No jo, vždyť já vím. A děkuju."

A bylo to. Začala jsem shánět informace o Tantra józe na internetu. Našla jsem informace o Sarahovi, zakladateli Tantra jógy. Zajímavé čtení. Ale je to jen teorie, protože všude, kde inzerovali Tantra jógu, to bylo o zlepšení sexuálního prožitku. A já četla a odmítala a četla a vůbec se mi to nelíbilo. Musím napsat, že to bylo velice těžké. Když Tantra jóga, tak sex. Už si nepamatuju, kdy jsem poprvé četla o cvičení Mohendžodáro. Zaujalo mě samozřejmě ta část inzerátu, že při cvičení budu léčit svoji Vnitřní ženu. Musela jsem ty informace číst několikrát, moje nedůvěřivost se pořád dokolečka chtěla ubezpečovat, že tam fakt žádní chlapi nebudou.

První víkend v Lažánkách. Příjemné, úžasné, silné. Jen to tancování?!! Co to je? A proč to chtějí i po mně? Nedá se odtud někudy utéct? A jak je možný, že se nikdo nesměje? Aha, oni mají všichni ostatní zavázané oči. Poznámka: Až tady zjišťuji, že mám zablokované tancování. Když mi bylo deset let, vdávala se moje teta a na její svatbě byl i její dvacetiletý švagr, který se mi moc líbil. A já jsem to řekla mamince. A maminka mě spolu s ostatními donutila, abych si s ním zatancovala a všem ukázala, jak umím tancovat Českou Besedu. A tak se všichni dívali, jak my dva spolu tancujeme sólo a smáli se a smáli. Nechápala jsem, strašně to bolelo, utekla jsem.

Za domácí úkol jsme dostaly cvičit první a čtvrtou ásanu každý den 20 minut a po dobu 21 dní. Udělala jsem to. Narovnala se mi velice výrazně záda - děkuji - a začala jsem mít chuť na sex. Doufám, že mi cvičení Mohendžodáro ukáže, jak rozvést přebytečnou energii z první a druhé čakry do celého těla nebo si ty chlapi opravdu začnu shánět.

Přihlásila jsem se na 2. ročník cvičení Mohendžodáro. Těšila jsem se, že si odpočinu, procvičím tělo a budu sama a sama. Tolik si potřebuju odpočinout od mluvení a od lidí. A od chlapů. Budu nenápadná, jen tak si sednu někde do koutka, budu dělat, že tam nejsem, poctivě si procvičím tělo a celý víkend budu tiše, budu odpočívat a nabírat sílu. V téhle slavnostní ztichlé náladě jsem přijela do Lažánek a vešla do čajovny. A tam seděl velkej chlap, kterej se chechtal jako "ruskej bohatýr" a celý se dům otřásal, na klíně mu seděla žena, která ho objímala a nadšeně provolávala, že je šťastná, že ho zase vidí. No nazdar. Později jsem zjistila, že ten chlap je Igorek, náš lektor a že se s ním vítala žena, která je ve třetím ročníku cvičení Mohendžodáro. Říkala jsem si, že je nějak rozjívená a co to ty dva spolu asi mají?

Zapsala jsem se a utekla se schovat někam do postele. Našla jsem si jednu postel úplně nahoře v nejzazším koutě, dál už jsem utíkat nemohla, protože tam byla zeď. A za chvíli se na mě spolubydlící opatrně usmály, řekly jednu větu. Asi za deset minut jsme se do sebe zamilovaly. A z mého předsevzetí prožít tichý a osamělý víkend nic nebylo.
Přemýšlím, co napsat o jednotlivých lekcích, o procvičování jednotlivých ásan nebo o cvičení celé sestavy. Nic mě nenapadá. Opravdu poctivě se dívám do sebe a nemám pocit, že bych o tom měla něco povídat, protože to bylo správné.

A přece ano. Už vím, co napsat. Je to Budhova rada: Být dokonale soustředěn na své konání znamená osvobodit se od činnosti. A Osho ve své přednášce z 21. 4. 1977 k této Budhově radě řekl: Karma vzniká nedokonalým spojením reality. Pokud jste při své činnosti dokonale soustředěni, nezanechává žádnou stopu. Udělejte něco naplno, vždy se proces ukončí a vy si z toho v paměti neodnášíte žádný pocit. Pokud něco uděláte nedokonale, začne to s vámi mávat a proces pokračuje dál - vzniká z toho kocovina. Mysl touží po pokračování do ukončení jednotlivých činností.

Kapitola 4. Výsledky
A tak jsme po celou dobu druhého ročníku cvičily Mohendžodáro v Lažánkách a cvičily Mohendžodáro doma, tancovaly a dýchaly do čaker a zase cvičily Mohendžodáro. Bylo to úžasné cvičení se ženami, se kterými jsme spolu žily určitě víc než jednu inkarnaci. Cvičily jsme svoje fyzická těla, narovnávaly a posilovaly energie různými technikami. Viděla jsem, jak ženy okolo mě rozkvétají, jak se jim pročišťují a rozjasňují barvy očních duhovek, narovnávají se jim záda. Sama na sobě pozoruji spoustu změn, mám narovnaná záda bez bolestí, dobře fungující kyčle, vymizely mi první příznaky inkontinence. A taky myom se mi zmenšil a není mi už špatně před menstruací.

Mám radost a děkuju. Pocit stárnutí jsem odložila na neurčito! Kyčle nebolí! Když někde zaslechnu jakoukoli melodii, hned se mi nohy roztancujou, a i když jsem třeba v obchodním domě plném lidí, tak bych hned tancovala. Účinky Mohendžodáro na sex budu sice zkoumat jindy, ale už teď musím napsat, že prvotní nutkání, jít hledat chlapi, mě přešlo. Jen to chce pravidelně cvičit sestavu Mohendžodáro a rozvádět energie do celého těla.
A moje Vnitřní žena a Vnitřní muž? Nedávno jsem je viděla. Vnitřní žena tancovala nádherný láskyplný a smyslný tanec sama pro sebe, měla na sobě bílé rozevláté šaty, zpívala si a tancovala a tancovala. Ptala jsem se:
"Kde je Vnitřní muž"?
Jen tak jedním očíčkem se na mě podívala a povídá:
"Ále, ani nevím, asi tady někde okolo běhá. Asi by si chtěl se mnou zatancovat. Ale já teda fakt nevím…."
A Vnitřní muž stál nedaleko nás, už nebyl v převleku za Kena, díval se směrem k nám a v očích měl smutek, že ho Vnitřní žena nevidí. A já vím, že ona ho jen tak zkouší. Chce vědět, kam až může zajít. A taky ho trošičku trestá za jeho pýchu, a jakmile na tom zapracuju, že se i tohle narovná.

Citát z přednášky Osho z 21. 4. 1977
Můžete se pohybovat zleva doprava, zprava doleva, žádný pokrok to však nepřinese. Stáváte se pouze kyvadlem, které se kývá zleva doprava a naopak. Uvědomte si! Pokud se kyvadlo naklání doprava, nastává vhodný okamžik k tomu, abyste se vydali vlevo. Stejně je-li kyvadlo vlevo, máte tendenci obrátit se doprava. A čas stále plyne, svět se stále mění. Spočívat ve středu znamená, že kyvadlo zůstává viset a nehne se ani vpravo, ani vlevo. Pak se čas zastaví a svět také. Čas přestane plynout… nastane stav bezčasovosti (věčnosti).

A s chutí znova do práce!

Když jsme jely z minulého soustředění domů, jela s námi Daniela, která chodí na cvičení již 3. rok. My, druhačky, jsme byly zvědavé, jak se cítí ona, která má o jeden rok víc zkušeností se cvičením Mohendžodáro a ona říkala, že se cítí klidnější. A ještě řekla, že má pocit, že my druhačky jsme pěkně rozjívené. A já jsem si vzpomněla na svůj první příjezd do Lažánek a na vítací scénku Igorka s kolegyní ze 3.ročníku. Došlo mi, že asi první tři víkendy jsem velice silně vnímala, jak jsou ženy z 3. ročníku hlasité a rozesmáté a měla jsem pocit, že jsou všude tam, kde jsem i já. A najednou o nich nebylo slyšet, jen jsem je občas potkala na meditaci nebo na chodbě. Prostě přestaly být ROZJÍVENÉ. Potká nás to taky? To bych si moc přála a už se těším do 3. ročníku.

Literatura: Virtue, D.: Léčení čaker, Pragma, 2008
Pratter H. M.: Barvy znamení a čakry, Fontána, 2007

Rozhodla jsem se psát o čakrách, protože je to velmi zajímavé téma a sama se snažím se svými čakrami pracovat. Mám osobní zkušenost s proměnou a léčením čaker a chci se o ni podělit.

Čakry znamenají ve staroindickém sanskrtu "kola" nebo "kruhy." Jsou to energetická centra. Mají podobu vírů energie v různých oblastech našeho těla. Na našem těle se jich nachází mnoho, ale většinou se zabýváme 7 hlavními čakrami. Ty se nacházejí v blízkosti žláz s vnitřní sekrecí. Běžným pohledem na tělo člověka čakry nevidíme, avšak můžeme je spatřit svým "vnitřním zrakem." Můžeme svůj zrak vytrénovat tak, že začneme vidět čakry a energetické obaly těla- auru. Každý má tuto schopnost, jen ji většina lidí nepoužívá a má ji zakrnělou.

Čakry jako energetické víry neustále nasávají a vyzařují energii. Naše myšlenky určují, o jakou energii jde, jak se cítíme, ale i co prožíváme. Způsobem myšlení k sobě přitahujeme různé druhy energie. Věci, na něž se soustředíme, např. peníze, duchovní růst, vztahy, atd. - působí na naše energetická centra. Podle tématu, na které právě myslíme, nebo kterým se zabýváme, pak čakra související s tímto tématem vypadá. Pokud máme temné a negativní myšlenky, čakra se zanese hustou a temnou energií. Pokud jsou naše úvahy láskyplné, pak všechny čakry pracují, jak mají a my zažíváme harmonii a blaženost.

Nejlepší je, pokud jsou všechny naše čakry přibližně stejně velké, čisté, tedy jsou v harmonii. Někdy máme některou z čaker velmi otevřenou, některé jiné naopak uzavřené nebo znečištěné. Hodně otevřená čakra nevadí, ale potom by i ostatní měly být takto otevřené.

Každé čakře je přiřazena jedna barva. Při meditaci na čakry, ale i při jakékoliv meditaci, či jen když se zklidníme, se nám před zavřenýma očima mohou objevit barvy. Tyto barvy jsou většinou barvy čaker. Mně se před očima objevuje nejčastěji fialová a zelená barva. Moje horní čakry jsou otevřené, takže mohu vidět nádhernou zelenou barvu jako jarní tráva- barvu srdeční čakry a nebo fialovou barvu korunní čakry. Ale moje "spodní" čakry, např. čakra solar plexu, je velmi "zanesená," takže žlutou barvu (náleží této čakře) jsem ještě při meditacích neviděla. Nyní dlouhodobě pracuji na oblasti hmotného zabezpečení, peněz, bezpečí, proto občas vidím nádhernou rudou barvu.

1. čakra - Kořenová
Nachází se na spodním konci páteře, směřuje a otevírá se k zemi. Jak jdeme po páteři vzhůru, čakry se otáčejí rychleji. Nejpomaleji se točí 1. čakra, nejrychleji 7. čakra. Vibrace 1. čakry vytvářejí nádhernou červenou barvu. Čakra kořene je spojena s fyzickým bezpečím a ovlivňují ji tato témata:

-finance: peníze, úspory, účty, pojištění, loterie
-kariéra: pocit, jestli je pro nás práce "ta pravá," zda jsme za ni dostatečně finančně ohodnoceni
-bydlení: stěhování, pocit bezpečí, domov, atmosféra a energie domova, uspořádání (feng shui),
koupě nového bytu nebo domu
-fyzické bezpečí: pocit bezpečí nebo ohrožení
-uspokojení potřeb: dostatek jídla a ošacení pro nás a naše blízké
-majetek: dopravní prostředky, nábytek, šperky, pracovní vybavení

Pokud máme obavy o peníze, majetek, nenaplnění fyzických potřeb (viz 1. čakra na přiloženém diagnostickém obrázku), čakra se zmenší, zablokuje, ztmavne. Posedlost penězi, prací, nebo majetkem může čakru nepřirozeně zvětšit na úkor druhých čaker.

2. čakra - Sakrální
Druhá čakra se nachází v podbřišku, mezi pupkem a spodním koncem páteře. Má nádhernou oranžovou barvu. Čakry 2.-7. vyzařují na obě strany těla, energetické víry jdou na straně břicha i zad. Ale 1. čakra směřuje k zemi a 7. čakra k nebi. Sakrální čakru ovlivňují tato témata:

-touha po uspokojení fyzických potřeb: jídlo, pití, sex, vzrušení
-závislosti: na alkoholu, drogách, na jídle, nebo jiných látkách
-tělo: spánek, životní styl, zdraví, hmotnost, myšlenky týkající se vzhledu
-tvořivost: souvisí také s 5. čakrou, je zde určité propojení, tvořivost v umělecké oblasti (psaní,
malování, zpěv, pohyb, jakékoli tvořivé vyjádření)

Pokud se stresujeme vzhledem svého těla, nebo potlačujeme svou sexualitu, sakrální čakra se zmenší a zablokuje. Můžeme to cítit jako nepřirozenou apatii, nebo únavu. Když se ale nadměrně věnujeme svému tělu, jsme jím posedlí, čakra se může velmi zvětšit. Velké čakry nejsou problém, ale je potřeba je mít čisté a v rovnováze s ostatními.

3. čakra - Solar plexus
Třetí čakra se nachází dva prsty nad pupkem, v oblasti žaludku. Její barva je jasně žlutá. Čakru solar plexu ovlivňují tyto oblasti:

-síla a moc: strach z moci, touha mít větší moc, strach z autorit, posedlost silou a mocí, zájem o osoby
mající velkou moc, zážitky spojené s ovládnutím jinou osobou
-ovládání: strach z ovládání ostatními, strach ze ztráty kontroly, sebeovládání, touha mít kontrolu
nad danou situací nebo lidmi

Potlačování našeho přirozeného projevu, nadměrné použití autority v mládí a dětství, nebo nedostatek autorit může poškodit a zanést naši 3. čakru. Pokud jsme hodně autoritativní, bude naše čakra solar plexu hodně velká a otevřená.

4. čakra - Srdeční
Tato čakra se nachází uprostřed hrudníku. Je první z tzv. "horních" čaker, zabývajících se duchovními tématy. Dolní čakry se zabývají převážně fyzickým a hmotným světem. Srdeční čakra se točí středně rychle a má zelený smaragdový odstín. Spojená témata:

-mezilidské vztahy: vztah s matkou a otcem, prarodiči, sourozenci, dalšími členy rodiny, s milenci a
partnery, s přáteli, spolupracovníky, zaměstnavateli, učiteli, i s cizími lidmi
-láska: láska "božská," romantická a platonická láska, láska mezi rodinnými příslušníky
-připoutanost k lidem: závislost na člověku, nefunkční vztah založený na posedlosti či závislosti
na jiné osobě
-milosrdnost: a nemilosrdnost vůči sobě nebo jiné osobě, vůči zemi, národu, organizaci

Obavy ohledně dávání a braní lásky mají za následek zmenšení, znečištění a uzavření srdeční čakry. Někdy nás může přímo fyzicky bolet tato čakra, když se trápíme pro lásku. Cítíme bolest na hrudi, "bolí nás srdce."

5. čakra - Krční
Pátou čakru najdeme na krku, v blízkosti ohryzku. Má jasnou bleděmodrou barvu, točí se rychleji než srdeční čakra. Související témata:

-pravdomluvnost: k sobě, svým blízkým, známým, klientům, spolupracovníkům, nadřízeným
-komunikace: včetně zpěvu, psaného a mluveného projevu, umělecká tvorba, andělské přijímání
zpráv, učení jiných lidí
-schopnost říci si o své potřeby: svým blízkým, zaměstnavateli, spolupracovníkům, Bohu a sobě
samým

Strach z komunikace krční čakru oslabuje. Pokud Vám např. v dětství říkali, že jste moc malí, ničemu nerozumíte a tudíž nemůžete do ničeho mluvit, čakra se může zcela zablokovat. Potom když máte vyjádřit svůj názor, nebo říci něco pro Vás důležitého, "prostě to nejde," i když moc chcete. Strach je tak velký, že slova nevyjdou z úst. I tak moc může být zablokovaná krční čakra. Odblokování pak trvá různě dlouho a může jít "po vrstvách." Tedy že se čakra uvolňuje postupně.

6. čakra - Třetí oko
Šesté čakře se říká "třetí oko," protože je to centrum intuice a duchovního zraku. Pokud máme tuto čakru otevřenou, nasloucháme své intuici a svému vnitřnímu vedení. Má indigovou - tmavě modrou barvu. Témata:

-budoucnost: touha nebo nechuť vidět, co nás čeká, vize a vnuknutí
-minulost: pokud jsme byli v tomto nebo minulém životě pronásledovaní za své "nadpřirozené"
schopnosti (ženy byly často upalovány za "čarodějnictví")
-víra v duchovno: touha nebo nechuť vidět anděly, atd.

7. čakra - Korunní
Sedmá z hlavních čaker se nachází na temeni hlavy a je otevřená k nebi. Korunní čakra má nejvyšší úlohu v čakrovém systému lidského těla, otáčí se nejrychleji ze všech čaker. Má velkou úlohu pro jasnozřivost, schopnost přijímat informace a inspiraci z Vesmíru, od Boha, z kolektivního nevědomí. Ovlivňují ji tato témata:

-Bůh, Stvořitel: zda k němu máte blízko nebo v něj nevěříte, zlobíte se na něho, nebo máte neutrální
vztah
-náboženství: negativní či pozitivní zkušenosti
-Božské vedení, víra: náš postoj k přijetí pokynů z Univerzálního zdroje

Pokud jsou naše čakry v nerovnováze, cítíme se vykolejení, unavení, témata našeho života jsou v nevyvážená. Proto se snažíme, aby čakry byly v rovnováze jak svou velikostí, tak i čistotou. Dají se použít různé způsoby harmonizace. Jsou jimi např. různé meditace, motlitby, afirmace (pozitivní věty, které si opakujeme), atd. Mám dobrou zkušenost s diagnostikou a harmonizací čaker pomocí automatické kresby. Ukázky jsou na přiložených obrázcích.

Nejdříve nakreslíme diagnostiku všech čaker najednou (1. obrázek). Potom si můžeme vybrat např. nejvíce problematickou čakru a pracovat na ní, harmonizovat pouze ji. (obrázky 2. a 3.)

Moje zkušenost s vyrovnáním a harmonizací 2. čakry je taková: Při kresbě mých čaker byla 2. čakra v nepořádku, zablokovaná, znečištěná. Pracovala jsem na čakrách sama doma, i při skupinových kursech. Při práci ve skupině je léčení mnohem silnější, než když kreslíme sami. Pokud se více lidí soustředí na jedno téma a dodává mu energii, energie se mnohonásobně zvýší. Při jednom skupinovém kreslení mi k obrázku přišla zpráva: "Potřebuješ hodně sexu. Ale obtěžuje Tě to, nechceš si to dovolit." A potom doma něco ve mně "přepnulo," jako když zmáčknete spínač a najednou se rozsvítí. Přišla myšlenka: "Tak dobře, když to potřebuju, tak si to dovolím." Když jsem potom nakreslila stav mých čaker, hodně jsem se divila, že 2. čakra je vyčištěná. Jen tato "pouhá změna v myšlení" způsobila, že se čakra otevřela a začala pracovat.

Poznala jsem velmi rychle, že je čakra harmonická. Mám nyní velkou chuť na sex, nezlobím se na sebe, že ho potřebuji a jsem schopná si o něj říct.

Harmonizace čakry může trvat dost dlouho, pokud jsme měli dlouho negativní přístup k tématům, jež jí náleží. Určitě ale stojí za to na vyrovnávání čaker pracovat, protože pokud nepřitéká dostatek energie k čakře, můžeme mít zdravotní problémy orgánů spojených s určitou čakrou. Např. při hodně autoritativním přístupu v rodině může mít dítě problémy s žaludkem, který náleží ke 3. čakře. Tato čakra má souvislost s mocí a ovládáním.

Už od mala mě velmi zajímaly barvy. Jak se měnila moje rodinná a osobní situace, měnila se u mě oblíbenost určitých barev. S odstupem a znalostí čakrového a barevného systému vidím souvislost mezi oblíbeností a antipatií k určité barvě a podvědomou touhou pomoci čakře, které se nedostávalo energie. V období dospívání jsem neměla možnost projevit svůj názor, moje 5. čakra komunikace a projevu byla zablokovaná. V té době jsem byla intuitivně "utopená" v modré barvě. Žádnou jinou barvu jsem nenosila, jen tmavě a světle modrou. Časem jsem vyhledávala už jen světlou-nebeskou modrou. V ní jsem se cítila nejlépe.

Když jsem odešla z domu na vysokou školu, moje "modré období" skončilo. Najednou přišla červená barva, protože začátek studia byl velmi náročný a potřebovala jsem fyzické bezpečí, řešila jsem otázku zabezpečení, bydlení, potravy. To trvalo asi dva roky. Potom jsem se zamilovala a řešila nejvíc vztah. Další dva roky jsem oblékala pouze růžovou barvu. Růžová se přiřazuje vedle zelené k srdeční čakře, čakře vztahů.

Až do svých 25 let jsem doslova "nenáviděla" oranžovou a žlutou barvu. Moje nepřijetí sexuality souviselo s 2. čakrou a odmítáním oranžové barvy, která k ní náleží. Problémy z domova s autoritou a přílišným použitím síly a moci se odráželo na "nenávisti" žluté barvy (barva 3. čakry). Pokud jsem si oblékla na sebe něco žlutého, dělalo mi to fyzicky špatně.
Když jsem začala jezdit na tantrické a různé další semináře, kde jsme meditovali a cvičili energetická cvičení, moje "nenávist"žluté a oranžové barvy se začala zmenšovat. Bylo pro mě překvapení, že jsem pomalu začala nosit oranžovou barvu. Nyní je mojí "nejoblíbenější" barvou. Moje druhá čakra je otevřená a pracuje. Vztah k žluté se pořád lepší a už toužím po žlutém oblečení. Moje 3. čakra ale pořád není v pořádku. Tato čakra bývá nejvíce zablokovaná. Pořád ještě nepřijímám svou sílu a moc. Mám z ní strach a neumím ji použít.

Myslím, že každý člověk podvědomě ví, která barva je pro něj "nejléčivější." Mojí barvou je růžová. Když mám těžké období nebo se zabývám něčím obzvlášť složitým, halím se do ní. Proto jsem vybrala termín "barevná terapie," protože barvy nás mohou léčit. Je velmi důležité, jakými barvami jsme obklopeni, jaké barvy používáme ve svém okolí a na oblečení. Každá barva vibruje na určité frekvenci a tato frekvence působí i na naše tělo a psychiku. V následujícím přehledu uvádím barvy čaker a jejich působení.

Červená
Je základní barvou, proto je velmi důležitá. Červená je pohonem, dodává energii, abychom zvládli pozemský život. Kdo odmítá tuto barvu, chybí mu dostatek energie. Možná mu chybí i dostatečné uzemnění (barva 1. čakry) a jeho první obal aury může být poškozen.

V období matriarchátu byly Bohyně označovány červenou barvou. Dříve bylo barevné oblečení určeno pouze vrchnosti. Do tkaných koberců chudých bylo zakázáno vetkávat červená vlákna, protože červená znamenala bohatství a život.
Červená je však i barvou smrti a krve. Popravčí mívali červený hábit, ďábel byl vždy zobrazován v červené a černé. Červená představuje i agresi. Ta je v naší společnosti tabu, není jí dáván volný průchod. Avšak agrese je naším důležitým pohonem. Sílu pohonu přirovnaného k agresivitě potřebujeme již jen k tomu, abychom ráno vstali. Odstín červené je měřítkem vzteku.

Červenou můžeme využít ze zdravotního pohledu při chudokrevnosti, k obnově buněk, při mentální anorexii, svalové slabosti, při nepravidelné nebo chybějící menstruaci, a při všem, co chceme oživit a stimulovat. Červená zahřívá, mobilizuje tělo. Odstraňuje zácpu, stejně jako sužující strach ze života. Barva však napomáhá zánětům. Kdo trpí na záněty, měl by s ní zacházet opatrně.

Oranžová
Je to nádherně pozitivně ladící barva a měla by být využívána co nejčastěji, protože povzbuzuje a rozveseluje. Posiluje mužskou, aktivní sílu a pomáhá při zvládání každodenního života. Dodává potřebnou sílu k prosazení. Cítíme-li se slabí, ukazuje to na nedostatek mužského potenciálu. Oranžová přináší pocity štěstí.
Oranžová je barvou druhé čakry a má souvislost s pohlavními orgány. Můžeme ji použít při anémii, únavě, při poruchách krevního oběhu, ledvinových onemocněních, alergiích, nedostatku energie. Také se dá použít při stavech strachu, psychóze, depresi a chybějící radosti ze života. Oranžová napomáhá látkové výměně a hospodaření s vápníkem.

Žlutá
Je nejjasnější a nejvíce extrovertní barvou. Žlutá je barvou ducha a citů, barvou 3. čakry. Stejně jako oranžová je mužskou barvou. Solar plexus je sídlem vegetativního nervového systému, proto žlutá uklidňuje náš nervový systém. Pokud nám chybí energie a radost ze života, použijeme žlutou. Léčivá žlutá nám dává křídla, přináší radost a veselou mysl, napomáhá koncentraci, působí proti depresím, léčí únavu.

Žlutou můžeme nasadit při nedostatečné funkci štítné žlázy, nervových onemocněních, oslabení sebedůvěry, při poruchách jater (jež bývají odpovědny za akné a celulitidu), a při kolísání nálad. Posiluje nervový systém i ducha, je účinná i při ztrátě paměti a problémech s učením.

Růžová
Je barvou srdce, oslovuje srdce a city. Růžovou je symbolizována láska, náklonnost, oddanost. Intenzita růžové kolísá mezi poměrem červené a bílé. Červená je mužskou barvou, bílá ženskou. Každý člověk v sobě skrývá části obou pohlaví. Proto je růžová vhodná k řešení a vyrovnání tohoto tématu.

Je barvou 4., srdeční čakry. Pokud nám v auře chybí růžová, může nám chybět láska k sobě samým. Tehdy se podvědomě začínáme oblékat do růžové. Velké preferování růžové však přináší stav, kdy se pohybujeme "na růžovém obláčku" a jsme mimo realitu. Tento stav se dá změnit pomocí červené barvy. Růžová razí především cestu k naší duši. Používáme ji při rozladění srdečního rytmu, mysli, tíži u srdce, při úzkosti, oslabení sebedůvěry a při smutku. Má dobré výsledky při angíně pectoris.

Zelená
Je barvou přírody, klidu. Je složena z různého poměru ženské modré a mužské žluté. Tato barva nádherně léčí, protože sjednocuje mužské a ženské prvky a tím nás vede k našemu středu. Se zelenou se nám lépe dýchá, protože barva uklidňuje průdušky.

Zelená náleží k srdeční čakře, společně s růžovou. Pokud otevřeme svou srdeční čakru a začneme přijímat své city, odmítání růžové barvy zmizí.

Barvu můžeme použít při astmatu, kašli, záchvatovitých křečích, nervovém vypětí, zánětech kloubů, při dně, artróze, poruchách vidění a společně se žlutou při onemocněních trávicího traktu. Zelená uklidňuje a utišuje bolesti. Zmírňují se jí chronická onemocnění a bolesti.

Modrá
Modrá je spojována s nocí, tmou. Bleděmodrá je barvou krční čakry, tmavomodrá patří k čakře třetího oka. Pokud je porušena bleděmodrá aura, projeví se to v oblasti krku. Pokud je narušena tmavomodrá aura, značí to poruchu hormonálního systému, problémy může mít i hypofýza.

Modrá je ženskou barvou. Muži na sobě často nosí modrou, možná se podvědomě pokouší prožívat ženský aspekt. Modrá odvádí přebytečné mužské síly u žen i u mužů.

Lidé trpící depresemi často dávají přednost tmavomodré. Na rozdíl od žluté však tato barva vyzařuje spíš dovnitř. Proto by se depresivní lidé neměli do ní příliš oblékat. Tmavé barvy představují zvnitřnění, neměli bychom je odmítat, ale volit je s rozvahou. Tmavé odstíny potřebujeme stejně jako světlé.

Modrou používáme při akutních bolestech, při bolestech hlavy, krku, šíje a ramen, při krvácení z nosu, kolikách, při zánětech zubů a čelistí, při poruchách zraku. Snižuje krevní tlak, redukuje nadměrnou aktivitu a přináší uklidnění a uvolnění.

Fialová
Je nejvyšší inspirací, náleží ke korunní, 7. čakře. Je smíchána z ženské modré a mužské červené. Pokud nám v auře chybí fialová, uvízli jsme hluboko v pozemské sféře. Sedmá čakra souvisí s meditací, spojením s Vesmírem, se sny. Pokusy ukázaly, že snové obrazy jsou bohaté na fantazii a mají velkou vypovídací schopnost, když je snící vystaven záření fialového světla.

Fialová působí příznivě na slezinu, pomáhá při migréně a neurologických potížích. Tato barva je vhodná při nasměrování na spirituální cestu, inspiruje a dává schopnosti přerůst sám sebe. Léčebná fialová by neměla být použita při nervové podrážděnosti epilepsii, protože aktivizuje nervovou činnost mozku a mohlo by dojít k výboji v mozkových nervech.

Práce se mi psala dobře. Dozvěděla jsem se při ní nové informace, i když se tématem zabývám delší dobu. Pomohla mi utřídit znalosti a získat náhled.

Když jsem přemýšlela, jaké téma zvolit pro svoji závěrečnou práci, tak mi přišla myšlenka, že téma "Ženská sexualita, její vliv na duševní zdraví a emocionální rozvoj" je přesně to, o čem je třeba otevřeně mluvit a netvářit se, že "mě se to netýká, já s tím nemám nic společného".

Sexualitu máme v sobě obsaženu všichni, je to naše přirozenost, tudíž je to záležitost, která se týká nás všech. Sexuální život zrcadlí naše celkové zdraví, vztahy a emocionální vyrovnanost. Sexualitu ovlivňuje jak naše osobnost, tak i zkušenosti, ale také platí, že změny v sexuálním životě mohou ovlivnit i ostatní stránky života, včetně našich vztahů.

Vlivem předsudků, náboženských omezení, výchovy apod. byla však potlačena, názor na ni byl zcela zkreslený a bylo to něco, o čem by se nemělo vůbec mluvit. Sexuální energie má totiž takovou moc, že to přimělo mnohé náboženství k tomu, aby se pokusila řídit nebo dokonce potlačit sexualitu, zvláště u žen. Ty se postupně staly pouze nástrojem pro uspokojení muže, avšak samy neměly žádné právo na své uspokojení. Tato situace trvala po staletí a bohužel přetrvává i dodnes.

Na svém životním příběhu bych chtěla popsat jak vnímám sexualitu já, co mi říká a jak ovlivňuje můj život.

Jako mnohé ženy mé generace jsem sexualitu vnímala pouze jako něco okrajového o čem se nahlas nehovořilo, jen v náznacích. Když jsem dospívala a začala jsem chodit na střední školu, tak jsem neslyšela nic jiného, než "ne, abys něco provedla, protože co by na to řekli lidi, hlavně abys dostudovala apod." Podle toho jsem pak přistupovala k sexualitě i já a sexuální zážitky nebyly pro mě nic, co bych si dokázala užít a prožít. A s tímto názorem jsem žila až do svých téměř 60- ti let.

A najednou bylo všechno jinak. Po absolvování Reiki, kdy mi byla otevřena energetická centra a energie mohla mým tělem lépe proudit, jsem začala spoustu věcí vnímat zcela jinak. Náhle jsem si uvědomila jak silný vliv na zdraví ženy, ale i to mé, má správný postoj k sexualitě. Uvědomila jsem si, že hlavní příčinou zdravotních problémů žen, především gynekologických, jsou špatné partnerské vztahy a odmítání a popírání sexuality a ženství v ženě samotné. Vyplývá to především z toho, že oblast druhé čakry je místo, nad níž se nachází pohlavní orgány. Druhá čakra reguluje sexuální energii, takže v důsledku nejrůznějších omezení a bloků týkajících se sexuality energie neproudí tímto centrem jak by měla, vzniká nedostatečnost a tím i zdravotní problém.

Poté vstoupila do mého života tantra jóga pro ženy a cvičení Mohendžodáro. Tím, že tento systém také pracuje s energií a především energií sexuální, bylo úžasné pozorovat na skupině žen se kterou jsem tato cvičení absolvovala jejich posun při otevírání se těmto energiím, ale i při emocionálních prožitcích. Ženy, které zpočátku měly problém s tím, aby se ztotožnily se svoji ženskostí se zcela proměnily.

Já sama jsem se o oblast ženské sexuality začala také více zajímat. Hodně informací jsem načerpala z literatury, která se tomuto tématu věnuje. Ať už je to kniha "Multiorgasmická žena" s podtitulem "Sexuální tajemství, která by měla znát každá žena" od autorů Mantak Chia a Rachel Carlton Abrams, v níž jsou odhalena všechna zákoutí ženské sexuality. Moc se mi líbí citát z přebalu této knihy: "zdravý a spokojený život jsme schopni žít jen tehdy, když se spojíme se zdrojem naší životní síly - se svou sexuální energii".

Také knihy "Umění sexuální extáze" a "Umění sexuální magie" od Margo Anand mi daly mnoho podnětných informací. Hodně jsem také načerpala z knihy autora André Van Lysebetha "Tantra", která se sice obšírně zabývá vznikem a vývojem tantry, ale velmi výstižně charakterizuje ženskou sexualitu a vyzvedává kult ženského principu.

Díky těmto znalostem jsem pochopila hodně z toho, co se odehrává v mém reálném životě. Dnes mohu o sexualitě otevřeně hovořit a sdílet své pocity. Změněný přístup k vlastní sexualitě mi zcela proměnil můj život, který se stal plnějším, radostnějším. Také se uzdravilo mé tělo a to není málo.

Tím, že moje cesta k poznání vlastní sexuality byla hodně dlouhá a místy i hodně bolestná, mám v úmyslu předávat své zkušenosti a znalosti dál ženám, které o ně budou mít zájem. Chci s ženami otevřeně hovořit o sexualitě, seznamovat je s tím jak pracovat se svým tělem, aby bylo zdravé, stále žádoucí a splňovalo všechny touhy a přání každé jednotlivé ženy.

Absolvováním školy "Tantra jóga pro ženy" jsem získala mnoho informací a poznala mnoho technik, které mohu při své práci se skupinou žen využít. Každé ženě bych také chtěla doporučit ať se neobává otevřít se své sexualitě, ztotožnit se s ní, protože jen tak může žít radostný a plnohodnotný život.

A na závě bych použila citát od Alana Lowena" "Sexualita je způsob existence, nikoli druh zábavy"

Co mi daly Lažánky?
Pomohly mi najít odvahu jako takovou, pomohly mi najít odvahu žít a nenechat sebou manipulovat, pomohly mi najít moji vnitřní ženu. Našla jsem tam spoustu úžasných lidí podobného smýšlení jako mám já, kteří mi pomohli poznat sebe samu, a díky kterým jsem se dokázala otevřít jinému životu, než tomu, který jsem až doposud žila.

Oshovy meditace, především dynamická a kundalíni, mi pomohly uvolnit a propustit velkou část bolestí, které se ve mně v průběhu mého života nastřádaly.
Osho sám, mi pak díky svým knihám, pomohl najít cestu, po které bych se ráda vydala. Pochopila jsem, proč a kde, byla špatná moje původní cesta.

A co mi dalo Mohendžodáro?
Pomohlo mi najít ženu-bohyni v sobě, díky jednotlivým ásánám, i ostatním ženám. Pomohlo mi, jemně a žensky, stát sama za sebou, za svým rozhodnutím, za svojí volbou. Pravda, stále se učím a pracuji na sobě, ještě stále jsem žákyní "Velké školy života", která mě občas velmi tvrdě zkouší.

Po 25 letech manželství jsem našla odvahu, konečně tento naprosto nefunkční svazek, který jsem udržovala jen kvůli dětem a taky ze strachu, opustit.

Prozatím jsem v rozvodovém řízení a věřím, že všechno proběhne smírem a dohodou, pro nejlepší dobro nás všech.
Pomáhá mi každodenní ranní cvičení celé sestavy Mohendžodáro, ásány mi dávají energii, víru a sílu, abych zvládla a ustála všechno, co se kolem mě děje.

Také každý večer před spaním cvičím jednu vybranou ásánu, která mi pomáhá zvládnout aktuální problém, který se zrovna v mém životě vyskytne. Výběr ásány a doba cvičení je většinou naprosto intuitivní, cítím, že "tuhletu" zrovna teď pro sebe nutně potřebuji, v této oblasti života potřebuji pomoc, radu, posilu…

První ásána mi říká, že jsem krásná žena, plná slunce, radosti a života, a ujišťuje mě v tom, že už si nikdy a od nikoho nenechám ubližovat. Ani od svých rodičů, ani od mužů, ani od svých dětí, ani od nikoho jiného.
Pomáhá mi stanovit si hranice ve svém životě, najít sebe samu, najít svoji bohyni v sobě, najít své Já, pomáhá mi najít a probudit své slunce v sobě.

Druhá ásána otevírá moje mimosmyslové vnímání, třetí oko, pomáhá mi stát se bohyní - kněžkou, intuitivní bytostí. Učí mě nelpět na nikom a na ničem.

Třetí ásána mi pomáhá žít a taky přežít všechno, co se mi v životě děje. Říká mi,
že všechno to šílenství kolem mě, je vlastně jenom hra. Dává mi sílu překlenout se přes
smrt a utrpení, i když rozum říká, že smrt by byla rychlejší varianta, než čekat, až
skončí utrpení.
Na druhé straně, pokud by měla smrt přijít odjinud, pak mě třetí ásána vítá, protože se překlenu skrze smrt a utrpení, konečně to všechno skončí, smrt by byla oslavou, vykoupením, je-li to takto v Božím plánu.

Čtvrtá ásána mi pomáhá věřit, že i sexualita může být plná lásky a něžností, že díky krásnému sexu, plnému citu a porozumění, se lze dotknout i Vesmíru.

Pátá ásána mě učí, před nikým se nehrbit, neponižovat a neuhýbat. Čelit svému osudu, ať už je jakýkoliv, s narovnanými zády.

Šestá ásána je absolutní odevzdání, odevzdání všeho, s čím si rozum neví rady, odevzdání všech těžkostí a trápení, všech bolestí, odevzdání celého svého žití a bytí Stvořiteli, aby mohl konat, pro moje nejvyšší dobro.

Sedmá ásána, je to láskyplná energie, která proudí z mé hrudi do všeho co jsem vytvořila, co tvořím, vyživuje láskou moji celou existenci i budoucnost.

Osmá ásána, je to naděje, zrod do nového života v lásce, štěstí, zdraví, blaženosti, klidu a míru a požehnání. Žádný starý život už neexistuje, protože teď se zrodil život nový.

Devátá ásána mi říká, že když jsem prošla všemi útrapami života a zvládla jsem je, pak se stávám ženou, bohyní - rádkyní. Jsem plná sluneční záře, která skrze mě vyzařuje do okolí, a díky které i z ničeho, dokážu vykouzlit báječný život pro sebe, i pro všechny okolo sebe.

Díky Mohendžodáro !!!
Doufám, že už nejsem, a už nikdy nechci být a nebudu babo-chlapem, jakýmsi hybridem, který na sobě vláčel tíhu celé domácnosti, a všech problémů. Za odměnu byl tento hybrid, snad kříženec hadry na zem a otroka, neustále vinen za všechny problémy především manžela a následně celé rodiny.

Ne, už nikdy ne !!! Svému manželovi a mým rodičům, k jejich nelibosti, už poslušného otroka nedělám.
Teď mám před sebou další úkol, sebrat všechnu svoji mateřskou lásku a přestat otročit svým dvěma dospělým synům. Věřím, že Mohendžodáro mi pomůže, s láskou a světlem, pro nejvyšší dobro nás všech.

Moniku jsem zahlédla před lety po jejím příjezdu z Indie. Poletovala jako motýl. Docela mě zajímala, taková mladá, culíkatá a má již co předávat .?!
-------

Rok 2001
Před devíti lety po malém zákroku na koleni jsem se po narkóze vzbudila se zcela bezvládnou nohou. Nic mě nebolelo, ale noha byla jako hadr. Nemohla jsem se napřímit. Nejsnadnější postoj není postoj , ale předklon v úhlu 9O stupňů. Pokoření a pokora.

Mnohá pokoření jsem si musela zakusit , mnoho slz prolít a spolykat.

Lékařům jsem ani v nejmenším vinu nedávala, věděla jsem , že jsem si sama nachystala svůj osud. A platba je nyní v plné výši a dle zásluh. Pro tanečnici postih na velmi citlivém místě a bez přehlédnutí. Po několika lekcích pokory jsem se naučila chodit bez berlí a dokonce jsem se časem naučila kompenzovat nedostačivost pohybu a mohla jsem určitým způsobem i tančit, ale to až po dlouhé práci na sobě.

Náhradní pohyby, zapojení svalů, které běžně nepoužívá člověk k chůzi a moje ukryté a skrývané neprojevení bolesti a zlosti, vzteky a strachy a rodová zátěž mi v tomto fyzickém a psychickém koktejlu přivodily artrozu 3. stupně v obou kyčlích a 2. stupně v rukách.

Bylo opět zapotřebí něco udělat.

Ochrnutá noha mi nedávala možnost se sama někam vypravit a silné křeče v nohách jsem v noci potřebovala řešit s někým blízkým, který by mi v těchto kritických chvílích mohl pomoci.
Odvážila jsem se s malým batůžkem na zádech jen s nejpotřebnějšími věcmi, vydat se za hledáním pomoci na různé esoterické festivaly.

Zapojila jsem se do studia práce s energií, ale nějak jsem" nechápala", že se musí denně cvičit a učit se /jsem také učitelka. /. Přesto se mi výrazně zlepšila psychika a naučila jsem se zvládat stresové situace.
Tělo ale v noci bolelo, svými bolestnými steny a vzlyky jsem se sama budila a budila jsem i manžela.
Věděla jsem také, že v našem rodě je zapotřebí řešit po linii žen mnoho problémů, které se na vědomé i nevědomé úrovni předávaly z generace na generaci. Začala jsem s prací i v této rovině.

Z léků naordinovaných lékařem se mi rozbolel žaludek, tak jsem je přestala brát. Radila jsem se i s léčiteli, ale ti mi mohli pomoci jen drobnou radou. Neměli dovoleno mi pomoci. , měla jsem si poradit sama. To byly moje cesta, abych znovu nalezla ztracené.

Věděla jsem také, že v našem rodě je zapotřebí řešit po linii žen mnoho problémů, které se na vědomé i nevědomé úrovni předávaly z generace na generaci. Začala jsem s prací i v této rovině.

Rozhodla jsem se pomoci si sama, pokud to jen půjde. Přece jsem si sama navařila svoji polívčičku. Přihlásila jsem se pro studium alternativních metod . Doufala jsem , že bych mohla získat poznatky a dovednosti a využít je k sebeléčení. Těšila jsem se na toto dlouho plánované studium.

Prázdniny 2009

Koncem prázdnin 2009 mi zbyl ještě týden nenaplněného programu. Našla jsem si ozdravné cvičení Mohendžodáro v Lažánkách. To bude pro mě ta správná prázdninová volba, trochu cvičení, masáží, kruh žen, příroda… A konečně se podívám do místa , které několik let sleduji na internetu a zajímala mě i mladá Monika, která cosi nového přivezla a s ženami to cvičí.

V Lažánkách to bylo od počátku příjemné, babinec. Ženský rod tu byl zastoupen od babiček, zralých žen, žen v rozkvětu až po -náctileté.

Na pokoji bezva skladba - navázáno přátelství, sdíleno ženské tajemství, odkrývána tajná zákoutí duše, pohlazení bolestných míst, soucítění, pomoc.

A cože to budeme každý den večer dělat ? Kundalini meditace ?
Jak budu třepat rukama, které už při prudším gestu vyskakují z kloubů a otečou?
Pomalu roztřepávám. Bolí to. Musím ubrat, ale jde to. Třepu. Odhazuji nepotřebné.
Třepat nohama? Vždyť jsem ráda, že mě nohy sotva nesou!. Jsou jako kamenné sloupy. Kdyby byly z kamene ! Ale ony bolí! Ale drobátko se zbavuji zatuhlosti a t ř e e e pu, lehoučce.

Zkouším rozpohybovat krční páteř. Hrkám jak kostlivci na střeše. Až mi zaléhá v uších. Snad lupáním , křupáním a hrkáním neděsím ostatní ! To je rachot!. Jenom mírněji, ať si neulámu obratlové výběžky. Práskání mi jde do hlavy. To ustojím, nesmím to tak přehánět.

Vytřepávám ramena. Bolí to jen trochu.
Ke svým artrotickým kyčlím jsem jemná, jinak ani nemůžu. Mohla bych se rozpadnout.
Třepu celým tělem. Nějak to jde. Neřeším, plynu, pouštím, třepe se to...

Tanec.
No co, tak stojím, no. Ale má to být tanec! Ruce se už hýbou. Kde je tanec ? Zapomenutý. Není. Ruce se vlní. Nohy nic. Jak se tančí bez nohou? Na zemi. Klesám. Lehám si na záda. Nohy nahoru ke stropu jako malý bezmocný brouček, který se překulil na své krovky. Teprve teď se mi roztřepávají nohy. Samy. Netančí. Třepou se o pomoc. Rozumím. Kdeže je oslavný tanec víl !

Klid
Ticho v sobě. Bez přemítání. Jsem obdařena . Čirý krystal mi prochází místem, kde mám páteř.
Odpočinek. Užívám si . Nemusím nic a nejsem nic. Odcházím za oponu.

Kundalini meditaci nezvládám každý večer. Pro moje rozbředlé maso a ohrkané klouby je toho po programu a aktivitách příliš mnoho. Chodím do roští u polní cesty trhat mirabelky.

Každé ráno je Dynamická meditace.

Hu , to jsem si dala! Kam jsem to vlezla ! Co se to tu provádí ?

Dýchání. No to by šlo. Ramena a paže by mi v chaotickém dechu mohly pomoci, ale v zimě jsem spadla na kole a moje buňky si vzpomněly i na bouračku před třiceti lety a žádají si nápravu programu. Tak jdeme do toho! Funím, připískávám, přidýchávám, zdvojuji, chaotizuji. Mozek dostává řádnou dávku kyslíku. Jo. Moje ramena a paže jsou jako přistřižená křídla slepice. Však taky nikam neuletím. Musím se podívat dovnitř. Cože jsem si to narobila?. Nemudruj a dýchej!

Výbuch. Kvílet a šílet, no to bych mohla. Skučím si a mručím. Hvízdá to, mručí to. Takové soukromé. Co ty baby tak ječí? Já mám počištěno, uklizeno, srovnáno..
Neječím. Zabetonováno. Neječím. V hluboké nánosu ušlapáno . Neječím.

Hu,hu, hu.
No to by taky šlo.Ale ještě k tomu skákat ? Udělat poskočný krok, je pro mě svátek. Teprve před rokem jsem se dokázala na pravé noze odlepit od země a to příležitostně, po koncentraci mysli a se zapojením celého těla. Skákat nebudu, ale paty mohu trochu nadzdvihnout . Buším patami do země. Zarážím si hlavice kyčelních kloubů do jamek. Už nemůžu. Tak zapojuji pánev. Pumpuji. Jo, jde to. Nějak si poradím.

Cože to chtějí s rukama ? Mít je nahoře ? Jo, bejvávalo. Pravou rukou si chytnu levé zápěstí a jen tímto způsobem zvedám ruce nahoru. Ale jsem to borka, před půl rokem jsem ani neupažila. Spojené ruce nahoře mi zužují hrudník, nemohu dýchat. Hu, hu, hu, hu . Pouštím ruku.Levá ruka pomalu padá dolů. Napojení bude jen napůl. Pravá dolů. Co s tím ? Nic. Tak to je. Hu, hu , hu . Aspoň paty.

Zamrznutí.
Stát můžu,ještě jsem neupadla. Stehna a pánev jsou pěkně prohřáty. Ale ruce nahoře? Pravá chytá levou a tahá ji nahoru Aspoň si zkusím postoj. Bum . Ruce jsou dole. Tak stojím. Zaháním myšlenky, správně je mám nechat odplouvat, plynout, nechat je vytratit. Stejně je zaháním. Nakuknu přes řasy n a ostatní. Některé ženy propojují vzpaženýma rukama Nebe se Zemí. Já stojím. Aspoň jsem nepadla.

Tanec.
Dobrý, to už znám. Znám to přes padesát let. Přešlapuji z nohy na nohu. Oslavný tanec? Medvědí tanec. Brum. Brum. Jo, když jsem kdysi oslavovala život tancem… To už je dávno. To byla extáze, mimo prostor a čas… Brum. Brum.

Z dynamické meditace se vyvléci nejde, nebulám, chodím cvičit, či vlastně dynamicky meditovat..

Pracovní meditace
Tuhle praktiku znám z jiných pobytů, mám z ní neskutečně silný zážitek. Opravdu jsem se dostala do hloubky, je to možné.

Rozděluje se práce.
Do kuchyně se nehrnu, jak bych mohla oloupat brambory pro padesát strávníků, vždyť doma si stěží oloupu porci pro sebe. Křeče mám v rukách , až mi vyskakují kůstky ze zápěstí. Byla jsem ve stavu, že jsem si nemohla sundat kalhoty na záchodě. Jo, tak to bylo. Chleba jsem si neukrojila.
Ještěže se můžu v Lažánkách postarat o kytky. Povídám si s nimi a beru si pár semínek petúnií.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ke konci pobytu nám Monika nabízí pokračování ve studiu Mohendžodára . Dokonce můžeme mít akreditaci.To je lákavé. Společenství se mi líbí, ale já mám podanou přihlášku do Prahy, konečně jsem se tam dostala. Do Prahy. A ještě pokračuji v dalším dlouhodobém kurzu.. To by bylo již příliš. No a jak by mohlo moje tělo zvládnout náročnější asány a program ? Nevyskočím, ruce zvednu s obtížemi. Při asáně Vnitční zrak nemohu v rameni protočit kloub. Někdy se to po rozcvičení a prodýchání povede, ale ta bolest! V asáně Šťavnatá Jóni se mi zablokuje vždy kyčelní kloub a já se nemohu narovnat. S bolestí se napřimuji do gesta dávání života. Jaképak dávání, když se křiví bolestí tvář /och, ta symbolika/ . Jeden večer nám studující druhého ročníku předváděly další asány. Takové náročné pozice! Kdepak já a dřepnout, už deset let ne. Kleknout ? Od desíti let mám problémy s koleny - výrůstky , uvolněné menisky, otoky, operační zákrok…
Do Lažánek snad ještě někdy na něco přijedu, mají tu lákavé programy.

Meditace u jezera
Jdeme s Oli na poslední meditaci k jezeru. Zcela bez očekávání a s klidem uvnitř usedám na stráň, sama se sebou. Je příjemně.. Po jezeře plavou vlčáci a jejich panička je láskyplně doprovází, její povely se nesou nad hladinou. Koukám, užívám si krásu zrcadlení lesa v odraze vodní hladiny… Ztrácím se v čase, dostávám se za hranice přítomnosti. Přede mnou jsou tři krásné sukně a nádherná šperkovnice z vyřezávaného mramoru vykládaná perletí. To není sen, to není vize. To se mi připomněly věci, které skutečně vlastním.

Před patnácti lety jsem byla obdarována těmito věcmi z Indie. Pobývala jsem řízením osudu tisíce kilometrů na západ a tady mi byly předány tyto dary z východu. S vírou , že já jako tanečnice je budu užívat. Oděvy byly tak výjimečné , že jsem je doposud nepoužila . Ale před rokem jsem si je upravila na svou postavu. Teď čekaly ve skříni až je znovuvzkřísím k životu.

Odkládám kalhoty. Navlékám šaty a sukně.

Odkládám / po kouskách/ mužství a pěstuji ženu. Ženu uvnitř i zvnějšku.

Jezdím do Lažánek.

Hluboce se omlouvám Mohendžodáru a Monice za formulaci …Monika, která "cosi" nového přivezla a cvičí " to".
Neboť díky studiu a praktikování Mohendžodára

-dřepnu a vztyčím se
-dělám dřepy a raduji se tohoto pohybu jako z dárku/ jen tak jdu a dřepnu si/
- kleknu a provedu hluboký předklon
- ruce v dynamické meditaci dokáži udržet nahoře
- vyplavením nánosů z oblastí kyčlí a stehen jsem ztratila několik centimetrů na jejich objemu
- dokáži protřepat ruce a tělo, uvolnit klouby
- eliminovala jsem z velké části nárůstky a výrůstky v kloubech, šlachách
- začínám pociťovat sílu ve svalech , které jsem několik let jen omezeně používala
- cítím léčivou sílu ve svých dlaních
- jsem se " omylem" zapojila do práce v kuchyni při pracovní meditaci, zapomněla jsem, že mám přece artrózu - mohu krájet, loupat a vykonávat ženské běžné práce v kuchyni
- získala jsem pohyblivost ramene
- rozsah v ramenním kloubu je v současné době větší než v době aktivního tance a pohybu
- zvýšil se mi rozsah pohybu ve všech kloubech
- dokáži se hluboce zaklonit
- zacvičím plynule mateřský okruh
- provedu plynule mateřský okruh v meditativním stavu
- plynule a velkým potěšení provádím 9. asánu
- opájím se radostí z nabytého pohybu a ze zprůchodňování meridiánů
- přestaly mě mrznout nohy
- dokázala jsem praktikovat některé doporučené úkoly 21 dní
- zlepšil se můj sexuální život
- cítím život a sílu v sobě
- bylo mi dopřáno v meditacích několika vhledů a vizí
- ze semínek se mi podařilo vypěstovat petúnie
- mám potřebu se dělit o nabyté poznatky a zkušenosti
- naučila jsem se rozlišovat co je to pokora a pokoření
- podařil se mi udělat krok vevnitř
-po katarzi v dynamické meditaci se mi uvolnily hlasivky tak , že dokáži vydat hluboký zvuk jak tibetský mnich
- začala jsem zase tančit

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mohendžodáro se zasadilo hlavní měrou v ozdravném procesu mého těla.
Dále jsem používala od března bioinformační medicínu. Výrazně jsem omezila přísun lepku, vajec, cukru a mléka. Dopřávala jsem si masáže. Při kontrolním vyšetření na přístroji Bicom jsem vykazovala neočekávaně výrazné zlepšení hodnot. Dle výroku lékařky to bylo zapřičiněno napřením úsilí a součinností několika druhů léčebných postupů a prací na sobě.

Úkol vypracování seminární práce mě dost stresoval. Již dlouho jsem se rozsáhlejším písemným projevem neprojevovala. Možná i proto , že jsem kozoroh a jedniček mám ve svém datu narození několik, chtěla jsem odvést dobrou práci na úrovni. Možná i vědecké " papírové pojednání". Kde vzít podklady ? Zkušenosti teprve nabírám, prociťuji cvičení, raduji se z něho. Užívám si. Pak jsem si uvědomila, že mohu odložit vědeckost muže a mohu psát ryze žensky o mých prvních setkáních s Mohendžodárem, meditacemi, a Latinkami.

Tantra jóga mi vstúpila do života v decembri 2008, keď som sa zúčastnila víkendového pobytu v Brne na "domečku".
Moja základná informácia o tantra jóge bola, že je to cvičenie určené výhradne pre ženy a je veľmi vhodná najmä pre staršie ženy v období menopauzy. A práve táto informácia ma vybudila k hlbšiemu záujmu o túto problematiku.
Na prvom absolvovanom víkende sme robili Oshové meditácie - kundalíni a dynamickú meditáciu, cvičili sme dynamiku panvového dna a druhú asánu - Vnútorný zrak. Všetko čo sa vtedy udialo, bol pre mňa nové a nepoznané. Oshove meditácie som predtým nikdy necvičila, takže "dynamička" bola pre mňa náročná, ale pritom zároveň uvoľňujúca. Naopak kundalíni pôsobila skôr uspávajúco. Cvičenie mi zase dodalo energiu a "dobilo mi baterky". Tanec, ktorý sprevádzal celý víkend bol jedinečný , bezstarostný a radostný.

Po takto strávenom víkende som sa cítila ako po najúžasnejšej dovolenke -hlava bola oslobodená - nepreháňali sa tam problémy a nevyriešiteľné myšlienky a telo bolo ľahké, miesto chodenia akoby plávalo ulicami života. A tak som si uvedomila, čo mi v živote chýba - relax. A tak som sa rozhodla pravidelne navštevovať víkendy v Brne . Čím viac som ich mala absolvovaných, tým viac som mala pocit, že sa vo mne niečo "láme" a to staré zafixované a naučené pravdy, v ktorých som žila. Moje vnútro, plné blokov z prežitých ťaživých životných situácii, sa dalo do pohybu. Bolo vyburcované z tzv. "kľudu" - stavu pokoja, kedy som však de facto nežila, len prežívala a automaticky vykonávala to, čo sa odo mňa očakávalo. Jediné, čo ma vedelo vybudiť bola moja dcéra. A zrazu tu bolo niečo, čo ma zastavilo, zobudilo ma a povedalo mi: "TY ŽIJEŠ! TAK ŽI!"

Po niekoľkých absolvovaných víkendoch a následnom cvičení doma som naozaj na sebe pociťovala zmeny. Bola som kľudnejšia, vyrovnanejšia a fyzicky ľahučká ako pierko. Uvedomila som si však, že tieto pozitívne zmeny sú len malé úlomky z veľkého balvanu starostí, sklamaní a zármutku, ktoré denne nosím na svojich pleciach. Na to, aby som sa dostala ďalej a oslobodila svoje Ja, rozhodla som sa absolvovať celoročnú školu tantra jógy.

Dnes po skončení celoročnej školy som si vedomá ako hlboko do môjho vnútra ma zasiahlo šesť prežitých víkendov a záverečné sústredenie. Naozaj všetky asány, postupne ako pribúdali (Príbeh ženstva, Vnútorný zrak, Pohľad do vesmíru, Šťavnatá Joni, Tajomstvo života, Odovzdanie, Dávanie mlieka, Špirála života, Bohyňa matka) prinášali vždy niečo nové, oslobodzujúce a obohacujúce dušu a zároveň aj telo. Avšak prejsť nimi nebolo niekedy vôbec ľahké. V niektorých chvíľach sa otvárali staré, na prvý pohľad uzavreté, rany, ktoré sa pomocou meditácie a tanca čistili. Zmenil sa aj môj pohľad na vzťahy. Uvedomila som si, že vo vzťahoch s každým bojujem. Bohužiaľ som v tomto bola zlým príkladom pre moju dcéru, ktorá toto chovanie odo mňa prevzala. V tantra jóge som na to našla riešenie ako v komplexnom systéme cvičenia, ktorý vedie ženu do jej vnútra cez jednotlivé asány, meditácie a spoločné prežívanie a zdielanie v skupine. Uvedomujem si, že tantra jóga je myšlienkový smer, ktorý odmieta stereotypný spôsob prijímania vecí, ten na ktorýsme si jednoducho zvykli a ktorý sme si osvojili v detstve. A toto uvedomenie je oslobodzujúce a umožňuje ženám poznať svoje vlastné ja. A preto by som sa chcela stať cvičiteľkou prvého stupňa - aby som tento celistvý systém a úžasný pocit mohla šíríť ďalej medzi ženami, aby som im ponúkla duševnú a fyzickú rovnováhu, a tým aj zdravie.

Již několik let se pohybuji v různých skupinách žen a sdílím s nimi jejich životní příběhy. Často jsou to příběhy velmi silné, plné bolesti, ztrát, smutků, zklamání a nenaplněných očekávání. Obdivuji ohromou sílu žen "přežít" své příběhy, den co den plnit své povinnosti, starat se o děti a své blízké, usmívat se, žít… a málokdo z okolí ví, co se v jejich nitru odehrává.

Často vídám obraz ve své mysli. Jsou to postavy žen, jejich těla tvoří kmeny stromů, jejich nohy jsou kořeny, prorůstající zemí, někde hluboko v ní se spojují, nejen s matkou Zemí, ale i mezi sebou navzájem, proplétají se, předávají si sílu a poselství. Jejich ruce jsou větvemi, vítr je spojuje neviditelnou síti, ať jsou kdekoliv. Jejich síla je ohromná, nese moudrost a zkušenost generací.

I naše skupinka žen začíná zvolna tvořit pospolitou síť, má svou sílu, je oporou pro každou z nás, je zdrojem předávání, poznání a sdílení.

Dávno skončila doba draček, ohnivých tanců a "sletů" žen. Dnes se ženy setkávají cíleně, vědomě, veřejně. Cítí, že potřebují spojení s dalšími ženami, aby navázaly kontakt samy se sebou. Našla jsem cestu k Mohendžodáru, cestu prožitku, cestu osobní transformace. To co naše pra .. báby dělaly tajně a skrytě se objevilo na internetu a každá žena se může připojit. Nádherná transformace.

Součástí Mohendžodára je tanec, přirozený pohyb, hudba, ženy to milují, jsou šťastné a plné radosti. Je to vynikající technika jak rozproudit energii, uvolnit se, osvobodit se a vyjádřit se. Aby toto mohla žena v tanci prožít a objevit, je třeba se zbavit zátěže, tíhy, kterou si každá v sobě nosí. Všechno potlačené musí ven, na povrch. Jakmile něco dostaneme na povrch, uvolníme se od toho, jinak se nepohneme z místa, a proto "zahoďte TO."

Velmi účinnou technikou je Dynamická meditace. Má daleko větší účinnost, když se dělá ve skupině, samozřejmě ji může dělat každá žena sama.

Doporučuje se, po celou dobu této techniky, nechat oči zavřené nebo je zavázat šátkem. Je vhodné mít prázdný žaludek a volný, pohodlný oděv.

První fáze: 10 minut
Rychle se nadechujte a vydechujte nosem, intenzivně a chaoticky s koncentrací na výdech. Dech by se měl pohybovat hluboko do plic. Dýchejte co nejrychleji a hluboce. Dělejte to tak intenzivně, jak jen můžete; nestahujte tělo, mějte uvolněná ramena a krk. Pokračujte, dokud se doslova nestanete dýcháním. Dovolte, aby dech byl chaotický (to znamená nedýchat rovnoměrně a předpověditelně). Vaše energie se rozpohybuje a začne procházet vaším tělem. Dovolte si pohyby těla, prožijte je a využijte je, pomůžou vám vytvořit ještě víc energie. Během této první fáze energii nevypouštějte a nezpomalujte.

Rychlé, chaotické a intenzívní dýchání působí zázraky, mysl ztrácí kontrolu a chaos vám pomůže uvolnit vaše potlačené emoce, protože dýcháním byly potlačeny a jen dýcháním mohou být uvolněny. Čím je vaše osobnost více potlačena, tím mělčí je váš dech. Potlačená osobnost se nedokáže zhluboka nadechnout, bojí se. Dech zůstává na povrchu, je jen nádech a výdech. Nesestoupí až ke kořeni bytí. Takoví lidé se bojí kořenů, bojí se žít plně, protože v plném bytí se uvolní vše, co je potlačené a museli by jednat jinak a tím pak ztrácí kontrolu nad sebou samými. Kontrolovat, znamená kontrolovat svůj dech. Podívejte se na děti. Ony dýchají jinak, nevědomě. Celá společnost se ovšem snaží je kultivovat, a jakmile se dítě začne bát společnosti, jeho dech se změní.

Toto chaotické dýchání pomůže uvolnit vaši tělesnou energii. Každá buňka vašeho těla ožije a roztančí se. A jestliže se ve vás roztančí všechny vaše buňky, budete cítit tanec, celé vaše tělo začne tancovat a skákat ..., dovolte mu to. Takto se vstupuje do řeky bytí.

Následujte tělo. Dejte vašemu tělu svobodu cokoliv vyjádřit. "Vybuchněte, explodujte!" Nechte tělo převzít moc, nechte, aby vyšlo ven vše, co potřebujete vyhodit, co má potřebu vyjít ven. Naprosté uvolnění - úplně se zblázněte..., zpívejte, křičte, smějte se, plačte, skákejte, třeste se, tančete, kopejte a házejte sebou. Nic nezadržujte, pořád se pohybujte. Zpočátku často pomáhá si to trochu zahrát. Nedovolte vaší mysli zasáhnout do toho, co se děje. Zůstaňte stále s vaším tělem. Tato fáze je důležitou očistou, uvolní prostor pro nové.

Zahrajte si a užijte všechno své bláznovství. Nebuďte tiché, nebojte se ostatních, myslete si, že jste jen vy. Je to cesta samoty, po které musí každá z vás cestovat sama. Všechny ženy kolem vás budou podnikat totéž, ale vy se budete zabývat jen sama sebou. Budete-li se zabývat druhými, nepohnete se ani o centimetr z místa a promarníte všechen čas.
Ve svém nitru máte mnohá bláznovství, což jistě víte. Oprostěte se od nich a neberte to příliš vážně, buďte hravé. Budete-li vážné, nemůžete být nikdy zcela uvolněné. Jakmile překonáte své bláznovství, budete se cítit volně a přirozeně, stanete se znovu dítětem, nově zrozeným, svěžím ... Tato svěžest a nevinnost je velmi zásadní, jestliže se máte pohnout z místa.

Třetí fáze: 10 minut
Nechte ramena a krk uvolněné, zvedněte co nejvýše obě ruce nad hlavu. S rukama nad hlavou skákejte a dopadejte na paty, přitom vykřikujte velmi nahlas mantru HÚ!... HÚ!... HÚ!... z co největší hloubky, z dna vašeho břicha. Po každé, když dopadnete na paty, nechte zvuk udeřit do vašeho sexuálního centra. Dejte do toho všechno, úplně se vyčerpejte. Budete do toho vkládat všechnu svou energii, jako by na tom závisel celý váš život. Vydáváte ze sebe celý svůj dech, čím hlasitěji, tím lépe. Tím se ve vás vytvoří prostor, do něhož se pak vlévá vaše sexuální energie a tělo se během této fáze nabíjí novou čistou energií.

Čtvrtá fáze: 15 minut
STOP! Zmrzněte tam, kde jste, v té poloze, v jaké se nacházíte, už se nehýbejte a nic nedělejte, žádným způsobem neupravujte tělo. Zakašlání, pohyb, cokoliv rozptýlí tok energie a efekt se ztrácí. Buďte svědkem všeho, co se s vámi děje.

Myslete si, že už nejste, že jste kamenem, sochou. Některá žena bude stát, některá sedět, nebo ležet. V tom okamžiku se stanou všechny "mrtvé". I když upadnete, už se nezvedejte. V tu chvíli budete vržené do svého středu a stanete se pozorovatelkami. Jestliže to propásnete, bude to proto, že jste něco udělaly. Nedělejte vůbec nic, jen pohyb a propásly jste smysl všeho. Deset minut setrváte v tomto stavu kamenného života. Bude to pro vás zcela nová zkušenost, vstoupíte do nového prostoru. Bude to něco, co vás přesahuje, něco co jste nikdy před tím nepoznaly. A v těchto deseti minutách života kamenné "smrti", budete živější než kdykoli před tím. Stanete se pozorovatelkami vlastního těla.

A toto pozorování je meditace, všechno kolem vás i uvnitř bude naplněno přítomností. Ale musíte být jen pozorovatelkami a těmi už zůstanete celý den.

Pátá fáze: 15 minut
Oslavujte!... vyjádřete se tancem. Tuto živost a pocit radosti si ponechte pro celý den.

Dynamická meditace není aktivitou, není to dělání něčeho, ani to není zvládání nějaké cesty, je to jen být, tady a teď, být přítomen ve svém těle…

Nosíme v sobě množství potlačených věcí a vše co jste v sobě potlačily je stále přítomno, působí ve vašem podvědomí a neustále vás ruší pro svá zranění. Dokud nebude vše, co bylo potlačeno zase uvolněno, nedokážete v sobě nalézt rovnováhu.

Naše tělo, mysl i emoce se pročistí, projeví se, rozproudí v nás zdravou a harmonickou energii, uvolní se prostor, hluboký a klidný připravený přijmout rituál Mohnedžodáro.

Ráda bych pokračovala v šíření a sdílení tohoto poselství pro ženy, je radost vidět jak se další ženy osvobozují a mají odvahu a sílu žít svůj život.

Tajemné, zkrášlující a omlazující cvičení pro ženy - z indické starodávné tradice.

Pro nás je dovezla z Indie MUDr. Monika Sičová, která se jej v Indii naučila.

Mohendžodáro - symbol indického města kolem řeky Indu (nyní Pakistán), kde vládl matriarchát. Město samo bylo mnohokrát zničeno záplavami a pak znovu povstalo do své krásy. Co nemělo smysl, voda odplavila, co smysl mělo, lidé postavili znovu.

To pro mne vyjadřuje i symboliku života ženy. Vždyť žena může být zraněna, zneuctěna, nemocná a zoufalá, ale vždycky ráno musí vstát a obstarat své děti a blízké a žít svůj život.

I jednotlivé asány Mohendžodára doprovázejí ženu celým jejím životem. - od holčičky - mladou ženu - matku - po stárnutí a smrt.

Při cvičení jednotlivých asán a meditací nad vyjádřením jejich problémových situací mne napadá, že člověk ve svém vývoji často prochází stejnými archetypálními zkušenostmi. Je náročné si to uvědomit, ale v okamžiku kdy poznám svoje chyby či omezení a dokážu je pojmenovat, dokážu s nimi i něco udělat. Můžu se stát lepší, vnímavější a zdravější. Rostu svými zážitky a zkušenostmi, které jsou nepřenosné, a sílím prožitím i velmi těžkých okamžiků. V životě se střídají chvíle těžké a lehké, a vždycky záleží na tom, jak se k výzvám dokážu postavit. Určitě se mi to podaří lépe, když jsem si vědoma svojí síly a jemnosti. Tu si představuji tak, jako když jsem si malovala tarotové karty. Na kartu síly jsem namalovala ženu, která kráčí v silném dešti s dítětem na ruce a v druhé ruce svírá hada za hlavu aby jim nemohl ublížit.

Mohendžodáro - skupina žen se vzájemně podporuje. Dokáží se pochopit, vzchopit, změnit vše, co potřebují. Stejně jako po záplavách v Mohendžodáru necháme odplavit co již nepotřebujeme, co pro nás není dobré. A to co pro nás dobré je, si ponecháme. Zde nejsme soupeřky, ale sestry dokážící se vzájemně léčit.

Žena procvičující v meditativním stavu asány pracuje na důvěře ve své ženství, sebedůvěře, rozvíjí intuici a celkově se ozdravuje. Každá pozice vyjadřuje jeden ženský aspekt, není to jen "cvičení", ale koncentrovaný život. V těchto archetypálních situacích člověk může najít řešení i pro obtížné životní situace. Mohendžodáro spojuje ženy v jejich ženství, které podporuje a uzdravuje. Vždyť kolik je na světě žen, tolik různých pohledů a životů, které dávají pestrost bytí.

Mohendžodáro a ženská sexualita.
Ženská sexualita určitě souvisí se zdravím, krásou a vnitřním rozpoložením ženy. Je obtížné být ženou v současném patriarchálním světě. Životní energie ženy je přijímající a nyní je hodně žen již tak naplněno mužskou energií soutěživosti a bojovnosti , že jsou mužštější než leckterý muž.Žena potřebuje energii aby nabrala sílu a stala se opět ženou.

Sexuální energie je síla, díky které žijeme a kultivace sexuální energie nám umožní tuto sílu používat ve všech aspektech života. Při procvičování a prožívání asán s ní pracujeme neustále. Než se ale přistoupí k provádění asán, je nutné se dobře naučit dynamiku pánevního dna - což aktivuje sexuální sílu.

Žena plynoucí s Mohendžodárem se probouzí a uzdravuje. Mnohem lépe rozumí sobě i ostatním lidem. Při rostoucím porozumění utichají konflikty nejen kolem, ale i uvnitř ženy.

Žena dokáže umocnit svoji ženskou sílu, žít vědomě svůj život, vzájemnou péčí se léčit.

Jak se mění energie ženy po praktikování Mohendžodára, mění se i její život a okolnosti v něm. Vědomé ženy přitahují vědomé muže.

Z vlastní zkušenosti musím říct, že nyní v 50 letech prožívám nejkrásnější milostný vztah svého života.

S láskou Miloslava Betková

Při nenaplnění mého mateřství, jsem se snažila svůj život zaplnit něčím, co by je nahradilo a šla jsem z aktivity do aktivity. To mě však uspokojilo vždy jen na čas a zase se objevil pocit prázdnoty a s ním i otázky smyslu života a mého místa v něm. Uvědomila jsem si, že to není v aktivitě, ale že je třeba najít sama sebe, zjistit doopravdy co chci.

A potom jsem v časopise Meduňka objevila článek, který se věnoval ženě, tak nějak celistvě. Četla jsem jej několikrát po sobě a věděla jsem, to je ono. Návrat k ženskosti, k naslouchání vlastní intuice. O kousek dál se psalo i o Mohendžodáro. Nejdříve jsem si pomyslela to nebude nic pro mě. Po čase jsem se k článku o trantrajoze vrátila, ale popisu cvičení jsem příliš nerozuměla. Po několikerém čtení jsem zkusila první asánu a při opakování tohoto cvičení jsem pocítila, to mi dělá dobře. A tak jsem začala přemýšlet o ženském principu a cestě skrze srdce. Jak bylo doporučeno.

To mě na konec vedlo k tomu, že jsem se přihlásila na kurs I. stupeň Mohendžodáro, to bylo 6/2010. Bylo to nové, nezvyklé, pracné, ale i zábavné a překvapující. Do katarzních technik jsem vstupovala s obavami, byly rozporuplné, ale po čase i osvobozující. Dosud mi zní v uších mantra srdce se otevírá, náš život začíná.....žena muže přijímá. A tak jsem se učila být ženou odvážnou, naplněnou zdravými instinkty i vášnivou tvořivostí. Cvičila jsem s uctivostí a jakou si posvátností i láskou mateřský okruh. V té chvíli se ve mně naplňovala i zklidňovala touha po dítěti, cítila jsem lásku k sobě i okolí. Bylo mi doře. Ale ještě pořád jsem se neuměla dost otevřít.

Po dokončení základního kursu jsem věděla a cítila, že budu pokračovat, a že chci jít dále. Těšila jsem se na školu na podzim.

Stupeň č.II jsem zahájila v říjmu 2011. Pochopila jsem, že jsem v Lažánkách správně. Pochopila jsem, že je pro mě, jako ženu , cesta pro další život otevřená, že není třeba se bát života ani role ženy. Pocítila jsem radost, uvolnění, lásku k sobě. Věděla jsem, že je tento můj proces pomalý, ale že postupuje. Měla jsem radost a upřimně jsem se ze všeho nového těšila.

Snad nejkrásnější bylo uvolnění v tanci, ta síla a radost. Pociťovala jsem, že se pomalu odpoutávám od břehů vod ženství a pomalu se dostávám do středu proudu, i když ještě stále se záchrannou vestou. Okolí Bílého potoka bylo krásné, krásný podzim, krásné sdílení s jinou ženou. Pocit velké energie ve skupině. Tatra mě osvobodila, bylo cítit i křídla. Mantra - pluj loďko životem...veselme se.

Přeji si dozrát jako žena, ztotožnit se svou vnitřní ženou, přeji si těšit se ze života. Poznat a přijmout muže mého života, zažít skvělý sex, nebát se života a věřit v život. Netruchlit pro to, že nemám vlastní dítě.

V Mohendžodáro jsem hlavním předmětem já /uvědomuji si jak jsem se snažila stále přizpůsobovat někomu jinému, plnit hlavně požadavky mého okolí/, tak tedy individuální osoba, druhá část dávání celku. Zpívání do čaker je krásné, do srdeční, téměř vždy slzím. Učím se dýchat, nedýchat jako jeptiška, snad to bude lepší. Dýchání do joni, ženských orgánů a vydechování skrze tyto orgány.

Pozvolna ustupuje moje bolest v pravém podbříšku. Ale ještě se občas objevuje těžko popsatelný pocit bolesti v oblasti dělohy, který jsem hlavně žažívala po gynekologické operaci.

Kundalini meditace mi přináší uzdravující i povznášející pocity. Opět vidím více krásy v sobě i ve svém okolí.
složité situaci v zaměstnání se však dostavují jak pocity je mi krásně / mám energii/, ale jsou i pocity poklesu energie, je mi mizerně. Využívám meditace o Shakti ve mně probuď vnitřní ženu ve mně. Pokouším si uvědomit stránky, které odmítám. Uvědomuji si, jsem s tebou, přijímám tě, nenechám tě v tom. Opět krásné sdílení s jinou ženou. Pociťuji bolest nenaplněhého mateřství, objímáme se. Její lásku je cítit, je nepřehlednutelná. Cítím, že já se tak otevřít nedokážu.

V listopadu 2010 cvičíme 6. asánu a pak 7.asánu, dýcháme do čaker. Doma mám problém, opět vnímám neklidnou situaci v práci, ani poloha odevzdání skoro nejde. Přes určité nezdary se přece jen zklidňuji. Snažím se dělat něco co má smysl. Snad se mi to i daří.

V prosinci 2011 se v projevech sexuality dostavuje bezva pocit, prostě uvolnění. Vzájemné masáže jsou skvělé, skvělá atmosféra. Přemýšlím o sebevyjádření, sebepotlačení a co v mém životě převažuje. Jaká je má seberealizace. Není v mém životě převaha toho co nechci dělat, jen jaké si vynucení a z toho plynoucí mrzutost? Inside for ever krásná zkušenost. Cítím, že jsem se stala citlivější, schovívavější, spontánější, ale i jistější, odvážnější, šťastnější, intuitivnější, ustupuje strach a obava ze samoty.

Volání ženy milenky je krásné. Vánoce příjemně plynou. Cítím se dobře. Na lednové Mohendžodáro 2011 přijíždím o něco dříve, s několika ženami sedíme u krbu a povídáme si, je to příjmené. Teplíčko krbu je úžasné. Program náročný, cvičíme spirálu, pak se cítím opravdu skvěle. Je to povzbuzující a radostné. Odpolední procházka zasněženou krajinou, kameny, kolem jezera. Při zpáteční cestě mě upoutal povoz s koňmi a zasněžená krajina, jako v pohádce. Zaujalo mě sebeléčení. Ženo léčitelko, dovoluji Ti léčit, použít léčivou sílu, miluji Tě, léčím se... Dovoluji mým rukám předat léčivou sílu té části těla, na kterou púsobí...

Krásný rituál s vajíčky. Vyjímečná, krásná a energetizující atmosféra. Uspokojující poznání, setkání s vajíčkem.

Březnové setkání 2011
Kundalini meditace s vajíčkem, posilňující zážitek. Hra hledání rozmezí,nenávisti a lásky. Další krásný zážitek před dynamickou meditací. Lotos - rozevírání - mužská energie, zavírání - ženská energie. Mantrování s Igorkem - srdce otevři se. Krásná ženská sdílení, moje spíše naslouchání, debaty kolem krbu. Něco chci, ale nepřemýšlím, jak to udělám, prostě to udělám, všechno je v hlavě.

Nadabrahma.
Večerní zasvěcení umocňuje atmosféru krásy Mohendžodáro. Vyjímečná chvíle prosvícená přílivem obrovské energie.
Cvičíme 9. asánu. Učíme se vedení energie, otevírání srdce. Různé pocity k bohyni matce a rádkyni.
Doma cvičím l8 sestavu. Dostavují se pocity vyčerpání, nedostatku energie. Přičítám to velkému pracovnímu nasazení. Vše se snažím zvládnout cvičením Mohendžodáro, meditacemi s vajíčkem, vždy je to lepší. Vajíčko chlácholí. Pociťuji období temna, střídané slunečním svitem. Řeším být ženou a přitom pracuji jako muž. Pociťuji rozpor. Opakuji si O Shakti ve mně probuď vnitřní ženu ve mně.

Volám Tě ženo milenko.
Volám Tě ženo léčitelko.
Volám Tě ženo rádkyně.
Volám Tě ženo, bohyně matko.

V kruhu žen zažívám opakovaně, krásné setkání. Poznávám jejich pocity, radosti, smutky, starosti i přání a poděkování za toto společenství. Moc si toho vážím, dodává mi to v mé vlastní situaci obrovskou sílu. Co nemělo smysl odnesla voda, co mělo smysl bylo znovu postaveno. Ženství je velká voda, boří naše vnitřní hráze.
Dubnové setkání Mohendžodáro. Tentokrát s mužem, který poukazuje ve sdílení, na oporu v sebe, nalezení kontaktu se sebou /abych nemusela útočit na druhé/. Princip uvolnění a odevzdání. Když se uvolním věci se dějí, když se odevzdám vše plyne. Když vše nasadím na sebe budu vyhořelá. Důležitá je hloubka, překonat hranici povrchnosti.
A tak se snažím přenést zkušenost, Mohendžodáro do svého života. Přestat se potlačovat, uvolnit se, udělat místo, naučit se vyjadřovat, uvolnit se z hlavy, vyprázdnit se v dynamičce.

Opakuji si bezpečí znamená meditaci. Láska podporuje lásku. Strach hledá zase strach. Láska - meditace - klid.
Řešení některých mých potíží. Důležité je tady a teď. Dělám Mohendžodáro, medituji. O Shakti ve mně, otevři vnitřní ženu ve mně. Krásná zkušenost v programu s Olivií. Děkuji ženo bohyně, děkuji i ostatním bohyním.
Žena která cvičí Mohendžodáro stojí pevně nohama na zemi. Výstup z dynamické meditace - mohu se mít ráda, objímám se, miluji se, láska, vprázdnění hlavy, přijetí i negativní energie. Rozbijím robota. Štěstí : být v sobě, být se sebou.
Magické ženské kruhy, síla energie, síla spojení.Dovoluji si byt ženou Bohyní.
Večerní zasvěcení - cvičení Mohendžodáro - rituál při svíčkách.
Na posledním setkání zážitek v kruhu žen, provázený pocitem lásky k sobě, sounáležitosti s ostatními ženami, pocit vděčnosti za toto setkání v Lažánkách, i za to že jsem našla odvahu pro sebe něco udělat, i pro tuto školu života. Doma si opět připomenu, příliš nad vším přemýšlím. A tak se opět jako na začátku vracím k první asáně, a pokouším se vše více vnímat srdcem, sestoupit z hlavy k srdci. Nechat srdce ať některé situace vyřeší.

Vajíčka jsou úžasná zkušenost. Pomohla mi vyřešit nejeden problém. Jsou konejšivá, uvolňující, láskyplná, osvobozující. Práce s nimi byla krásná cesta / i když zpočátku obrovský úkol/. Hezký zážitek při prvním cvičení s vajíčkem, radost, dokáži se otevřít. Úžasně uklidňující pocit, když jsem si vzala vajíčko s sebou do práce, pocit přenosu úžasné atmosféry z Lažánek. Dostavuje se pocit naplnění ženskou energií, radosti ženské lokality.

Děkuji Monice a celé skupině v Lažánkách, že jsem tuto zkušenost setkání mohla zažít. Cítím se lépe, jsem spokojenější ve vztazích i v zaměstnání. Vidím se krásnější, cítím, že se raduje mé tělo, mám se více ráda. Těším se z toho, že si život mohu znovu užívat. Cítím sílu energie z přírody a vnímám více její krásu. Lépe se mi komunikuje s rodinou a blízkým okolím. Užívám si více chvíle odpočinku, uvědomuji se jeho velkou důležitost pro moji práci, čerpám energii ze slunička a těším se z něj.

Děkuji za vše dobré. Děkuji za krásu Lažáneckého centra. Za krásu velké meditárny, která mě okouzlila. Děkuji za krásnou atmosféru čajovny, krbu i za krásu okolní přírody. Za úžasné společenství žen, za naplňující ženské kruhy a lásku. Za to, že meditace existuje. Děkuji za krásné knihy, které si mě přitáhly, které mě oslovily, které mně daly poznání.

Věřím, že s touto výbornou zkušeností se mi půjde dalším životem lehčeji. Cítím lásku, vděk i naplnění. Mohendžodáro je krásné, ještě stále v něm objevuji něco nového, krásného, povzbudivého. Umožňuje mi nebrát se tak vážně i kráčet s lehkostí a radostí.

EvaH.

Jmenuji se Jana Hříbalová, narozená 27.7.1962 ve Varnsdorfu. Žiju s partnerem a dvěmi dospělými dcerami, psí slečnou a kočkou v rodinném domku v Lysé nad Labem. Pracuji jako kosmetička. Rozhodnutí ke změně svého života a osobní transformaci přišlo před několika lety. Při zjištění, že jsem sice sexy a atraktivní žena pro muže, ale na druhou stranu zároveň ve mně hnízdila hluboká nespokojenost sama se sebou, přišlo rozhodnutí. Zasvěcením do Reiki odstartoval proces proměny. O letech a pádech na cestě k sebepoznání a sebepřijetí není třeba komentáře. Po čase mě jedna z mých kamarádek a průvodkyň přivedla k názvu mohendžodáro. Znělo to cizokrajně, záhadně a tajuplně. Nějakým způsobem jsem cítila přitažlivost zemskou a ženskou.

Dá se říci, že téměř okamžitě, po absolvování úvodního víkendového kurzu Mohendžodáro došlo k překvapivě viditelným pozitivním změnám v mých prožitcích, chování vůči druhým a nazírání na sebe samu. Následoval letní týdenní pobyt v Lažánkách. Výsledky práce pod vedením Moniky Sičové, Igora Samotného a Olívie Pospíšilové byly po prožitém týdnu ještě markantnější. Stávala se ze mě něžná, jemná a smyslná žena nejen pro okolí, ale především sama jsem se cítila velmi dobře. S podáním přihlášky do školy Mohendžodáro jsem tedy neváhala. A nastoupila v říjnu 2010 s naivní představou prostého naučení a zvládnutí jógových pozic, účast na dynamických a ostatních meditacích a tančení ve skupině žen. Z naivních představ mě mnohem později, v průběhu školního roku, vyvedly doprovodné čistící jevy procesu jako například erupce emocí v podobě zlostných a nenávistných výlevů smutku, sebelítosti, zmaru a neschopnosti.

První říjnový víkend v centru lažáneckém byl naprosto úžasný. Nadšení a chuť na sobě pracovat a změnit se ke své spokojenosti, byly neutuchající. Poctivě jsem doma cvičila ásany a věnovala se meditacím. Radost ze svého počínání, kterou jsem prožívala, byla obrovská a ta tryskala i do mého okolí a objevovala se i zpětná vazba, což bylo motivující. Navíc, v pozitivním smyslu ovlivňovalo moje nadšení a počínáni zákaznice a tak jako bonus ke kosmetickému ošetření dostávaly za úkol trénovat dynamiku pánevního dna. V následujícím a dalších víkendech došlo k situaci, kdy jsem se na své emoční sinusoidě dostala hluboko pod otočný bod. Mé celoživotně doposud potlačované emoce se dostávaly následkem setrvávání na půdě meditačního centra na světlo Boží. Prožívala jsem si zde odstřelové pocity. Nemilovanost, odpor, ztráta identity. Nenávist vůči všemu, všem a především vůči sobě byly totální. Tato situace trvala několik měsíců, kdy mě naprosto přešla chuť na sobě pracovat a cokoliv měnit. Ve chvílích sdílení v kruhu žen, kdy kolegyně většinou hovořily v superlativech o blahodárných účincích Mohendžodáro na jejich psychiku a fyzickou stránku, se mi tvořily černé mžitky před očima a chtěla jsem přinejmenším utéct. Žádná energie, jen vyprahlá poušť v podbřišku a krásná jsem si připadala asi jako vyzobaná slunečnice.

Nicméně superexpres s nápisem Mohendžodáro byl rozjetý a já byla "uvězněná" bohužel uvnitř. Nedal se zastavit, natož z něj vystoupit. Nastala apatie až rezignace. Na pracovních víkendech jsem přestala mít situace pod kontrolou.
Jednoho šíleného rána s Igorkem, kdy jsem se zúčastnila na jeho dynamičky a přijala ji jako na bláznivou a hravou divočinu, se něco změnilo. Už jsem přestala zoufale hledat záchrannou brzdu expresu a začala objevovat půvaby jízdy ve vlaku. Při jedné z následujících katarzních technik se mi povedlo odstřihnout svoji hlavu řešitelku a dovolila si vnímat a přijímat sílu žen v kruhu a přiblížit se a dotknout se ´čehosi´. Najednou můj podbřišek zaplavila žhavá vlna nepoznané enegie, která se šířila do všech buněk mého těla. V ten okamžik jsem cítila, jak rodím sebe samu. Plakala jsem. Narodila se jedinečná nádherná Žena, dcera Matky Země a Otce Vesmíru.

Následoval akt posvátného zasvěcení na Kněžku Mohendžodáro a v průběhu několika týdnů zasvěcení do vyššího stupně Reiki. Zamilovanost, dávání a přijímání energie mezi mužem a ženou. Skrze mužskou energii cítím a vnímám svoji sexualitu, hravost, spontánnost. Skrze jeho bezpodmínečnou lásku vnímám a rozvíjím svoji sebelásku. Díky němu a sdílení intenzivněji pracuji na svých tématech a rozpouštění starých vzorců a bloků, co mě brzdí v rozkvětu. Všechno jde tak snadno. Prožívám a užívám si obrovskou radost ze Života, děkuji denně Vesmíru, že se mohu zúčastnit veškerého dění. Lásku, která mnou proudí, předávám i svým ženám, klientkám. Oni ji také cítí, přijímají a tím také rozkvétají.

Mým původním záměrem bylo věnovat se Mohendžodáru a šířit ho mezi ženami jako cvičitelka nebo lektorka. V současné době, v tuto chvíli, nejsem o sobě přesvědčená, jestli tak zodpovědný úkol zvládnu. Nechávám to plynout. Mám ještě hodně práce na sobě.

Závěr:
Co je Mohendžodáro?
Mohendžodáro je: Jako když si žena-neplavec nic netušíc namočí palec do ledové proudící vody, najednou upadne, sklouzne do vody celá, potopí se a po vynoření křičí blahem, Bože ta voda je báječná a nadnáší ji proud a unáší ji Životem a je nesmírně šťastná.

Mohendžodáro je: Když se Vesmír a Země milují v mém srdci a z té Lásky se narodí Žena. Po vášnivém a nekonečně průzračném milování s Mužem dojdou vrcholu, shoří v žáru lásky a vyletí k nebesům jako dva balonky. Balonky prasknou a k Zemi se snáší miliony zlatých hvězdiček.

Mohendžodáro je posvátný pojem. Jedinečnost. Úžas. Otevřená bolest. Nahota. Strach. Smutek. Hloubka. Živočišná sexualita. Spontánnost.

Mohendžodáro je radost z čirého Bytí.

Každý člověk, každá duše, přišla na tento svět s určitým cílem, posláním, úkolem - nebo spíše hned s několika, které spolu vzájemně souvisí. Já postupně objevuji, že mým posláním, tak jako i posláním mnoha jiných probouzejících se žen je očištění, uzdravení a nové zrození ženství v jeho původní nepokřivené podstatě.

¨
Ženská síla 4.11.2009

Již od svých 25let se věnuji různým tělesným a duševním cvičením - meditace, jóga, tai-chi, práce s energiemi, podpora činnosti pravé mozkové hemisféry, posilování intuice, práce s myšlenkou jako s energií a práce na přijetí možnosti obousměrné komunikace se svým podvědomím. V průběhu let jsem v návaznosti na tyto své zájmy absolvovala řadu kursů a navštívila mnoho seminářů. Všechny tyto cesty mně pomalu, ale jistě vedou a posouvají vpřed při mé cestě sebepoznání a osobního růstu. V mé blízkosti se postupně, v posledních letech výrazně více, začali objevovat šamani a ranhojiči. A také ve mně se probouzejí schopnosti dané nám všem, ovšem schopnosti (díky dnešnímu uspěchanému a konzumnímu způsobu života) mnohými z nás zapomenuté a opomíjené. Léčení dotykem, kouzelná moc bylin a kamenů, magická moc slova.

Nevydařené partnerské vztahy, zklamání, emocionální zranění z dětství i ze vztahu - to bylo v době mého seznámení se s Mohendžodárem skoro pravidelným tématem mého víkendového večerního bilancování před spaním. Místo toho, abych po nevydařeném partnerském vztahu hleděla optimisticky vstříc budoucnosti a plánům na novou budoucnost mé dospívající dcery a tedy i na budoucnost svou, rozebírala jsem o víkendových večerech o samotě lítostivě svůj dosavadní život. V průběhu pracovního týdne jsem naštěstí občas sedla ke skicáku s tužkami či pastelkami a malovala. Tvořila jsem sobě pro radost, ale také pro radost mých blízkých. Naštěstí jsem se také celou dobu věnovala cvičení "pěti Tibeťanů" nebo mentální práci v tzv. Alfě, kterou jsem si osvojila na seminářích Petra Velechovského. Okolo mě byly v té době pouze kamarádky emocionálně zraněné obdobným způsobem jako já. Jednou z našich důležitých "zábav" při našich setkáních nad šálkem čaje bylo kolektivní lamentování nad naším dosavadním životem a společné "hanobení" mužského pokolení. Což se občas také velmi silně projevovalo v zaměstnání, kdy jsem měla problém pracovat v jedné místnosti s muži. Vzhledem k převážně ženskému kolektivu v zaměstnání, to nebyl až tak zásadní problém. Ovšem když náhodou došlo k osobnímu setkání s některým ze dvou mých kolegů, častokrát jsem na jejich adresu vznášela řadu ironických a znevažujících poznámek. Pod slupkou silné, rozhodné a výkonné sociální pracovnice v dětském domově se ovšem čím dál více do sebe stahovala má malá, zraněná a citlivá vnitřní bytost.

Tuším, že říjnové setkání s Jankou Šťávovou v roce 2009 na havířovském dvoudenním esoterickém festivalu, bylo tím klíčovým momentem, který mně posunul jiným směrem. Do té doby jsem znala MUDr. Janu Šťávovou jen jako lékařku ORL, na kterou jsem se několikrát obrátila s prosbou o pomoc při řešení svých či dceřiných zdravotních problémů s hlasivkami, zánětem horních cest dýchacích či se zánětem středního ucha. Jaké bylo mé překvapení, když jsem v lektorce semináře s názvem "ochutnávka tantrajogy pro ženy" poznala lékařku ORL. Po prvních 20minutách workshopu jsem v jednom okamžiku zažila velmi intenzivní pocit sounáležitosti, jakoby se celým mým tělem prohnal jakýsi mé duši velmi známý pocit jistoty a bezpečí. Odcházela jsem po dvou hodinách s informací, že je možno se připojit ke skupince žen, které pravidelně každý čtvrtek od 18hod cvičí v baletním sále havířovského kulturního domu. Doma jsem ihned zasedla k počítači a na internetu jsem začala pátrat po dalších informacích o tomto, pro mě do toho dne neznámém termínu "Mohendžodáro".

Následující čtvrtek jsem již byla na cvičení, které mně natolik zaujalo a uchvátilo, že kromě pravidelných čtvrtečních setkání v Havířově, jsem se v prosinci 2009 vypravila také do Brna na "Domeček" na víkendovku s Mohendžodárem. A na Domečku přišly další velmi silné prožitky s Alicí a skupinkou žen, které jsem do té doby neviděla (ženy z různých koutů Čech, Moravy a také ze Slovenska) - měly jsme při sdílení najednou tolik společného. Techniky, cvičení, léčení, to vše se mi najednou nabízelo v jednotném systému, který se mi velmi zamlouval. A tak šel čas a pomalu jsem dále pracovala sama na sobě. Díky Mohendžodáru a vlastnímu odhodlání změnit radikálně svůj vlastní život - nabrala jsem najednou jakoby nový vítr do plachet. V květnu 2010 - po absolvování rituálu "Pálení temnoty" jsem se přihlásila i na celoroční školu Tantrajogy pro ženy. Zúčastnila jsem se i dalších akcí meditačního centra v Lažánkách.

Já, která jsem do té doby chodila povětšinou pouze v kalhotách, jsem spolu s Tantrajogou pro ženy objevila opět i kouzlo sukní a šatů. Má spřízněná dušička z Brna mně v té době seznámila se svými indickými hadříky, zvanými sárí, kterých měla doma plnou skříň, ovšem nikam mezi lidi v nich neměla odvahu vyrazit. Netrvalo dlouho a začala jsem v sárí chodit do divadla a na různé společenské akce. V sárí jsem ovšem brzy našla takové zalíbení, že v nich v teplejším období chodím i běžně do práce.

Pravidelné čtvrteční setkávání našeho havířovského kruhu žen mně pomalu ale jistě znovu probudilo. Nenucené, spontánní vnímání světa, to byl hlavní úkol na počátku mé cesty za poznáním mého vlastního "já" za přispění Mohendžodára. Díky tomuto úkolu si najednou dovoluji bezprostřední reakce na vše, co se odehrává ve mně a v mém okolí. Dovoluji si naplno vyjadřovat svou radost, smutek, vztek i nadšení. Znovuobjevuji plné a uvědomělé prožívání emocí - a to mi překvapivě najednou dodává množství energie, chuť do života, navrací duševní i tělesné zdraví. Postupně se ohlížím zpět a zjišťuji, že výčet mých akutních zdravotních problémů se pomalu ale jistě zužuje a doufám, že to je jen otázka času a zbude po všem mých obtížích pouze vzpomínka a také vděčnost vůči těmto zdravotním potížím za to, že jsem si díky nim mohla mnohé uvědomit.

Prožívání, prociťování vlastního rozpoložení (duševního i tělesného) se stalo ústředním tématem objevování mé vlastní vnitřní energie, vnitřního Já. V dětství, v dospívání, ale především v nevydařeném partnerském životě, jsem sama sobě "naprogramovala" celou řádku vnitřních zábran, díky nimž se pak urodila i pěkná řada nemocí (pylová alergie bránící mi ve volném dýchání, kožní problémy, cystická mastopatie, myom na děloze, problémy s krční páteří, ztráty vidění). To vše u mě postupně vedlo k zablokování spontánního vyjadřování pocitů a emocí, což vedlo logicky i výraznému omezení schopnosti prožívání.

Ohlédnu-li se zpátky, mám pocit, že právě Mohendžodáro mi postupně během relativně krátké doby (řádově jen několika týdnů) pomohlo uvolnit můj "zabetonovaný" svalový krunýř. Nastartovalo řadu ozdravných energetických procesů. Přivedlo mně k obnovení pozornosti mého vnitřního prožívání a v současnosti mi umožňuje hlubší porozumění sebe sama a pomáhá mi objevovat a zvyšovat mou vlastní životní energii, která působí jako univerzální lék na všechny mé tělesné i duševní neduhy. Od puberty až do svých 40let jsem měla pleť samou vyrážku. Dnes, díky láskyplné péči věnované mi mým milovaným mužem, a samozřejmě díky své vlastní péči, mám po necelém roce původně popelavou trudovitou pleť opět svěží a zářící, jen s občasnými drobnými "kazy na kráse". Jsem si již dnes vědoma toho, co který pupínek, vyrážka na kůži znamená, které zlostné trápení se mi na těle objevilo. Uvědomováním si svých starých zranění z předchozích nevydařených partnerských vztahů jsem se postupně zbavila také bezmála 10let neustále trvajících bolestí prsů, které se ještě výrazně zhoršovaly v době menstruace. Mé návštěvy kamaráda léčitele v kombinaci s každodenními bioenergetickými cvičeními, užívání čistých bylinných preparátů a prostý fakt - dovolit se mít rád, mé tělo odměnilo zmenšením myomu na děloze, který ještě před dvěmi lety gynekolog vyhodnotil jako zdraví ohrožující a doporučil operativní odstranění. Bolestivá, silná, až 10 dnů trvající menstruace, dýchací problémy, těžké záněty dásní a kůže. Pocity skleslosti, podrážděnosti, vnitřní prázdnoty. Tyto a jiné obtíže, na které si dnes již jen s obtížemi vzpomínám, postupně vymizely z mého života. Jsem přesvědčena o tom, že velký podíl na tom má jistě také bezmála dvouleté praktikování Tantrajogy pro ženy.

Mohendžodáro mi pomohlo na cestě kontaktu se sebou samou, přivedlo mně k otevřenosti a upřímnosti k sobě samé. Utvrzuje mně v tom, že cesta, kterou se nyní ubírám je pro tuto chvíli cestou nejlepší. Cítím, že má radost způsobuje i to, že svět okolo mě je opět o velký kus hřejivější. Do cesty mi přicházejí lidé stejně naladěni, kteří na sobě také s chutí a úsilím pracují. Ženy okolo mě přestávají být muži, nachází opět svou ženskou krásu, odhazují stejně jako já, svá dlouhá léta vylepšovaná a zdokonalovaná"brnění okolo duše" nebo "krunýře kolem srdce". Tyto ženy, stejně jako já, si již plně uvědomují své schopnosti empatie, léčení a čarování. Přestáváme se bát svých schopností a díky tomu se i mnozí muži probouzejí do své skutečné a pravé podoby.

Vnímám sama na sobě, že jako znovuprobuzená žena ve své přirozenosti již nejsem závislá na partnerovi, ale i přesto nebo právě proto svého muže tolik miluji. Nemusím již prožívat pocity závislosti, viny nebo strachu z toho, že mně jako svou partnerku zavrhne. Díky Mohendžodáru, díky tomu jaká nyní jsem, stávám se pro svého muže neodolatelným magnetem. Právě díky své probuzené přirozenosti si k sobě přitahuji takového muže, který je schopen mně milovat pravdivě, skutečně a božsky. Jako nejpodstatnější rys mého vztahu se současným životním partnerem vnímám skutečnost, že si navzájem poskytujeme dostatek nám oběma prospěšné a uzdravující lásky. Lásky, která nás oba posouvá na vyšší úroveň bytí.

Díky Mohendžodáru jsem probudila svou nádhernou vnitřní ženu, která má mnoho tváří, jež mně samotnou občas překvapují. Postupně se uzdravil také můj vztah k mužům jako takový. Troufám si říct, že díky mé poctivé a usilovné práci na sobě, léčení mých emocionálních zranění jsem otevřela své srdce. Otevřela jsem se pravdě, lásce. Lásce k sobě samé. Můj vlastní hezký vztah k mé vnitřní zářivé bytosti najednou umožnil i plné prožívání nového partnerského vztahu. Vztahu, který má nový rozměr a dává všemu, co jsem v minulosti prožila jiný smysl. Dnes vnímám všechna prožitá příkoří, bolesti, traumata a smutky, jako učební látku, kterou jsem si musela nastudovat a na vlastní kůži prožít, abych nyní mohla tyto své občas bolestně nabyté zkušenosti použít v nových souvislostech. Poučená a probuzená najednou vidím krásu ve všem okolo mne, vážím si maličkostí, raduji se z každičkého prožitého okamžiku a hledím s radostí do budoucnosti.

Transformace duše
Znovuobjevená životní energie, která mnou proudí a pulzuje - tu vnímám na tělesné úrovni jako příjemný vnitřní hřejivý pohyb, který se navenek projevuje dobrou náladou, radostí a pohodou. Je zajímavé sledovat, jak tyto mé změny životních postojů a chování ovlivňují i mé okolí. Řada z mých známých se v posledním roce začala zajímat o to, co dělám. Jak to dělám, že působím tak, jak působím. Lidé z mého okolí, kteří by ještě před rokem mávli rukou nad mým cvičením jógy, tai-chi, pěti Tibeťany či břišními tanci, nad šamanismem, bylinkářstvím, masážemi, muzikoterapií nebo arteterapií, se najednou doptávají na podrobnosti. Tito lidé mně vybízejí k organizování společných akcí, při kterých se s těmito činnostmi seznamují a chtějí, abych je těmto (pro ně novým věcem) také učila. Obracejí se na mně s prosbou o radu, které bylinky či směry alternativní léčby jsou vhodné na jejich konkrétní zdravotní potíže. Je pro mě čest, že jim mohu poskytnou rady a také doporučení k léčitelům a šamanům, které osobně znám. Ženy z mého okolí, kolegyně v práci, které také povětšinou ještě nedávno chodily převážně v riflích, se najednou začínají navzájem chlubit svými nově pořízenými kousky oblečení (šaty, sukně, šátky), některé odvážnější si půjčují na zkoušku alespoň domů má indická sárí.

Vnímám to jako potvrzení toho, že procházím skutečnými pozitivními změnami. Potvrzení faktu, že má vnitřní žena je již probuzená a z malé části také uzdravená. Vzhledem ke změnám, kterými jsem prošla v průběhu posledních dvou let provázena Tantrajogou pro ženy, hledím vpřed plna očekávání - těším se na to, co mi přinese další práce s Mohendžodárem, které na mně osobně působí velmi silně, i když někdy ovšem také bolestně. S Mohendžodárem jsem si prožila a možná v budoucnu ještě i znovu prožiji různé své bolestné vzpomínky, které se ale postupně díky cvičením, práci s kameny, s energiemi, budou rozpouštět a transformovat.

Každý den povzbuzuji sama sebe k další práci na uzdravování své vnitřní bytosti. Každý den svého nového života jsem vděčná vesmíru i sama sobě za příležitost, kterou jsem dostala v říjnu r. 2009 při svém prvním setkání s Tantrajogou pro ženy.

¨
Havířovské ženské kruhy - únor 2011

Cítím se jako kamínek vhozený do vody, od něhož se v soustředěných kruzích šíří dál po hladině vlnky. Vnímám, jak i ode mne do okolí vybíhají zlehka jasné a hřejivé vlny proudící radostné energie.

Jsem Radost.
Děkuji vesmíru za tento dar.
Děkuji Moničko za to, že vyučuješ Tantrajógu pro ženy a nabízíš mi možnost také se podílet na šíření Mohendžodára mezi další ženy.

Asi před deseti lety jsem se ocitla ve velké osobní krizi,kterou odstartovala nevěra manžela.tehdy jsme byli manželé 17 let a měli dva syny.Ze dne na den jsem se dívala jak se vše hroutí a jak nic z dosavadních jistot neplatí a pak přišel můj den,kdy jsem pocítila na fyzickém těle otevření se vesmírným energiím.Od toho dne jsem věděla,že to co bylo,byla iluze a že se mi otvírá úplně nový svět o kterém nic nevím,ale do kterého musím a chci vstoupit, duchovní rozměr mého života.

Na začátku této cesty jsem nejprve musela pochopit,že nejde jen o sběr informací,ale že je to jen a jen o mě a jen na mě je,jak rychle budu postupovat.Každé zastírání,lhaní a vymlouvání sama sobě, mě neuvěřitelně zdržovalo a zavádělo na slepé cestičky,ale kdo ví, třeba to tempo odpovídá tomu, co jsem schopná zvládnout,protože jsem stále na cestě.Jak roky běžely,stále více a více se ukazovalo a jako niť se táhlo vším, jedno téma ,téma mého ženství.Nejprve jsem se začala ptát,proč jsem měla problémy při svých porodech,proč jsem od určité doby začala mít bolestivý intimní styk,proč trpím na cysty na vaječnících a proč mi museli odebrat dělohu v 38 letech pro obrovský myom.

Musela jsem se podívat na historii mojí rodiny a hlavně pak žen.Jaké byly a jak ony cítily a prožívali své ženství co mi předaly, aniž bych o to stála a co bylo jen a jen moje .Největší odhalení byl pro mě fakt,že hodně žen v mé rodině, neměly čas se ženami stát .Stejně jako já se vdaly ještě v dívčím věku a staly se z nich rovnou matky.Na zrání ženy neměli čas a asi to už nikdy nedohnaly.Toto zjištění mě najednou vrhlo do zmatku a otázky kdo jsem,jaká jsem, po čem toužím,co cítím, mě nutily hledat odpovědi a stále více a více jsem opouštěla to viditelné ,zřejmé a jaksi na povrchu,ale nepodstatné a nořila se do mého nitra.

O Mohendžodáru jsem četla a slyšela už před pár lety,ale ještě nebyl čas,dlouho jsem si myslela, že nápravy dosáhnu,když se změní partner,nebo když najdu jiného vhodnějšího a pak jsem si taky dlouho nechtěla přiznat,že mám určité věci s kterými je potřeba hnout,přiznat si je,vynést je na světlo boží.Toto mě prostě stejně neminulo a tak jsem absolvovala mnoho terapií sebepoznání a mnoho seminářů rodinných konstelací včetně ročního výcviku.Na Mohedžodáro jsem začala chodit v loňském roce a to už jsem řadu věcí přinejmenším pochopila,teď jsem jen toužila rozproudit svou energii,uvést se do pohybu,více se cítit.Dnes mohu napsat,že po absolvování stupně I.a II. jsem prožila krásný rok, ve kterém jsem udělala řadu radikálních změn,které však proběhly velice poklidně a s láskou a jsem o tom přesvědčena,že i ty změny i ten průběh ovlivnilo Mohendžodáro.

V Mohendžodáru je 9 ásan s 18 aspekty,ráda bych se jim na tomto místě věnovala a pokusila se o interpretaci toho, jak jsem je já cítila a jak se manifestovaly v mém životě:

-ásana číslo 1,žena kráska,žena ošklivka

-ásana číslo 2,žena kněžka,žena čarodějnice

-ásana číslo 3,žena herečka,žena hysterka

-ásana číslo 4,žena milenka,žena prostitutka
-ásana číslo 5,žena matka,žena smrtka
-ásana číslo 6,žena hospodyně,žena bordelářka

-ásana číslo 7,žena živitelka,žena zlodějka

-ásana číslo 8,žena léčitelka,žena nemocná

-ásana číslo 9,žena rádkyně,žena klevetnice

Tato první ásana je a bude pro mě tou nejdůležitější.Když jsme jí začali cvičit byla jen vstupní branou k práci se sexuální energií,ale protože jsem si do svého života v tomto období přitáhla hezkých a inspirativních setkání s milými lidmi,začaa jsem mít pocit,že celý rok byl o otvírání srdce a cítění srdcem.Stále se ještě učím,ale jsem opravdu moc vděčná,že jsem díky této ásaně schopná dostat se do svého srdce a opravdu být s ním v kontaktu.Této ásaně jsem vděčná za opravdu velikou osobní změnu a radost, která vstoupila do všech oblastí mého života.

Jedno z témat,které obsahuje tato ásana jsou závislosti.Moje téma je závislost na druhých, na názorech druhých.Uvědomuji si,že v roce, kdy jsem začala cvičit mohendžodáro, jsem se opravdu tímto tématem zaobírala a opravdu vědomě se snažila o nezávislost v rozhodování a konání,opravdu převzít zodpovědnost za svůj

život.Stále pracuji na oproštění se od kontroly,plánování a řízení dějů,jaksi se uvolnit do proudu a mohendžo mi v tom moc pomáhá.

Tato ásana,byla pro mě velkým překvapením.Najednou jsem si uvědomila,že můžu,že některé způsoby chování jsem považovala za nevhodné a ony jsou velmi ženské a já můžu.Stále jsem z toho poznání překvapená a stále si to znovu a znovu povoluji, jen mi někdy chybí odvaha.Jak jsem při ásaně 1 byla dojatá,tak tady jsem opravdu

veselá a radostná.

ÁSANA ČÍSLO 4,ŽENA MILENKA,ŽENA PROSTITUTKA
Ásana číslo 4 uzavíra tzv.Mateřský okruh a pro mě je energeticky velmi silná.její odraz v mém životě je ,že jsem se v tomto roce stala finančně samostatnou,vrátila jsem se po20 letech ke své původní profesi,kterou jsem kdysi chtěla moc dělat,ale dnes už to vím, nebyla jsem na ni připravená.Pracuji s dětmi a dnes je tato práce pro

mě opravdu radostná a inspirativní.

Tyto ásany jsem cítila jako nadstavbu k Mateřskému okruhu, bez kterého by však nemohlo dojít k dokončení dějů pokora ,odevzdání,vědomí vlastní hodnoty jsou neodďělitelné části.Cítím nesmírnou důležitost a aktuální potřebu ponořit se a navrátit tyto často zraněné a odmítané,nepochopené části sama sebe zpět.